Úcta k Ježíšovu Srdci vyplývá z úcty k trpícímu Ježíši na kříži a z úcty k Eucharistii, ve které Pán zpřítomňuje svou oběť a zároveň je v ní přítomen i s oslavenými ranami svého umučení. Základy této úcty koření v Písmu svatém: "Jeden z vojáků mu kopím probodl bok a hned vyšla krev a voda" (Jan 9,34). Věřící od počátku uctívali Kristovu lidskou přirozenost a zejména jeho rány, znaky utrpení za naši spásu. Už svatý Augustin (+430) říká: "Longin otevřel kopím Kristův bok a já jsem tam našel bezpečný odpočinek."
Specifická úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu se začala jevit v předgotickém období, ve dvanáctém století. Svatý Anselm (+ 1180), svatý Bernard (+ 1154) hovoří o Spasitelově Srdci již častěji a slavnostněji.
Blahoslavený Jozef Hermann kolem roku 1200 napsal hymnus Summit Regis Cor Aveto (Zdrávo buď, Srdce Krále nejvyššího).
Zvláště uctívala Ježíšovo Srdce svatá Luitgarda (+1246).
Svatá Mechtilda Magdeburská měla v roce 1250 první vidění modliteb Nejsvětějšího Srdce.
O Ježíšově Srdci napsala obdivuhodné věci svatá Gertruda (+1302).
Kult Nesvětějšieho Srdce Ježíšova připravovali takoví duchovní velikáni, jako je svatý Bonaventura (+1274), svatý Albert Veliký (+ L280), blahoslavený Henrich Suso (+1366). svatá Kateřina Sienská (+1380), svatý Petr Kanisius (+1597) a svatý František Saleský (+1622).
Ale největším apoštolem kultu Nejsvětějšího Srdce byl Jan Eudes (+1680). Tento světec sestavil první oficium k úctě k Srdci Ježíšovu. Papež Pius X. jej nazval "původcem, učitelem a apoštolem liturgické úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu."
První liturgické slavení Nejsvětějšího Srdce Ježíšova s povolením Renneského biskupa konal tento světec pro svou kongregaci 20. října 1672. Sám sestavil texty mše a oficia. Brzy mnohé diecéze ve Francii, Itálii a Německu slavili tento svátek.
Druhou osobností (a největší), kterou použila Boží prozřetelnost k rozšíření úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, byla svatá Markéta Marie Alacoque (+ 1690). Tato panna z řehole Navštívení měla v letech 1673-1675 zvláštní zjevení Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Její duchovní vůdce svatý Klaudius de la Colombiere všemožně usiloval o rozšíření úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu navzdory všem překážkám, které se v tom století vyskytovaly.
První úřední svátek, který povolil Svatý stolec, byl roku 1765. Papež Klement XIII. ho povolil polským biskupům a Arcibratrstvu Nejsvětějšího Srdce v Římě 6. února 1765, a to na pátek po oktávě Božího těla.
Svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova pro celou církev ustanovil papež Pius IX. 23. srpna 1856. Slavil se jako duplex maius.
Papež Lev XIII. povýšil tento svátek 28. června 1889 na stupeň duplex 1. třídy a zároveň schválil litanie k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.
Pius XI. encyklikou Miserentissimus Redemptor 7. května 1928 obohatil svátek privilegovaným oktávem třetího řádu a dal mu i nové oficium a novou mši. V těchto textech vystupují do popředí myšlenky a usmíření za urážky proti lásce. K adoraci se předkládá fyzické Srdce Ježíšovo: "Pojďme, klaňme se Ježíšovu srdci zraněnému láskou k nám." Vždyť fyzické Ježíšovo Srdce vlastní jedna osoba, která je zároveň Bohem i člověkem.
I když oktáva byla v rámci zjednodušení rubrik (Jan XXIII. 23. března 1955) zrušena, nové oficium i mše zůstala.
Nový misál Pavla VI. (1970) ponechal tento svátek na úrovni slavnosti (sollemnitas), mši upravil a dal mu i novou Prefaci o nesmírné lásce Krista Pána a kromě toho určil i zvláštní votivní mši.
Velmi vzácné jsou encykliky a jiné dokumenty papežů o Božském Srdci.
První kostel na počest Nejsvětějšího Srdce Ježíšova postavili v Brazílii v Cuaraoaru v roce 1585.I u nás jsou kostely zasvěcené Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.
Na mnoha místech bývají poutě nebo zvláštní slavnosti na počest Božského Srdce, např. v Trnave, Ružomberku, v Hronskom svätom Beňadiku, v Tesárskych Mlyňanoch.
Úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu měla hodně nepřátel. Mnozí bludaři, zejména jansenisté, velmi napadali tuto úctu. Velkým nepřejícím této úcty byl i císař Josef II., který zakázal pobožnosti Božského Srdce. Pro neposlušnost vůči jeho rozkazu byl vídeňský kanovník Past odsouzen na 10 dní vězení a 1000 zlatých pokuty.
Lev XIII. encyklikou Properante ad cxitum saeculi zasvětil celý svět Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.
Papež Sv. Pius X. nařídil, aby na svátek Nejsv. Srdce byla vystavena Oltářní svátost a provedlo se zasvěcení Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.
Papež Pius XI. Nařídil veřejné odprošení na svátek Nejsv. Srdce a zasvěcení se Nejsvětějšímu Srdci na svátek Krista Krále.
Kult Nejsvětějšího Srdce je "velmi osvědčená forma zbožnosti", a proto "tato úcta prospěje všem" (Lev XIII., Annum sacrum).
V tomto vznešeném kultu je "jádro celého náboženství", a to ze tří důvodů: tato úcta "rychle přivádí mysl na plnější poznání Krista Pána, na horlivější lásku k němu a účinněji čelí dočasnému omezení ducha následovat ho ochotněji" (Pius XI., Miserentissimus Redemptor).
Ucta k Božskému Srdci je "velmi vznešený úkon náboženství, protože žádá od nás plnou a absolutní vůli odevzdat se a zasvětit lásce božského Vykupitele, jejíž živé raněné Srdce je ukazatelem a znamením" (Pius XII., Haurietis aquas).
A proto nelze najít formu úcty, která by byla ještě lepší než je kult nejvznešenějšího Srdce, která by důsledněji odpovídala vlastní povaze katolické víry a která by nejlépe pomáhala církvi a lidskému pokolení v nynějších potřebách. Co je vznešenější, něžnější, spasitelnější nad tento projev pobožnosti, když právě kult, o který nám jde, celý směřuje k samé lásce Boha! (Pius XII .. Haurietis aquas).
Základem úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu je Boží láska vůči nám. Předmětem úcty je fyzické Srdce Ježíšovo spolu s jeho duší obdařenou dary přirozenými i nadpřirozenými, a spojené s osobou Božího Slova.
Na první pátky v měsíci se konají veřejné pobožnosti na odčinění urážek lidí spáchaných vůči Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.
,Ze zraněného Vykupitelova Srdce se zrodila Církev jako služebnice krve spásy a z téhož Srdce bohatě vytryskla milost svátostí, ze které synové Církve čerpají nadpřirozený život, jak čteme v posvátné liturgii:,Ze zraněného Srdce rodí se Církev s Kristem spojena ... Ty Srdcem milost rozléváš' (Z hymnu nešpor na svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova).
O významu tohoto symbolu, píše svatý Tomáš jakoby ozvěnu jejich slov:,Z Kristova boku vytryskla voda na obmytí a krev na vykoupení. A proto krev přísluší svátosti Eucharistie a voda svátosti křtu; křest má však svou očišťující sílu ze síly Kristovy krve' (Summa Theol., III. q. 6,6 a. 3).
Co je tu napsáno o Kristově boku, zraněném a otevřeném vojákem, platí právě tak o Srdci, které kopí svým úderem zasáhlo, neboť voják jím mířil tak, aby bezpečně potvrdil smrt ukřižovaného Ježíše Krista. Proto je rána Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, i po jeho smrti, po všechna staletí živým obrazem onoho svobodného činu lásky, kterým Bůh vydal svého jednorozeného Syna na vykoupení lidí a kterou nás Kristus všechny tak miloval, že se za nás obětoval na Kalvárii jako krvavá oběť: ,Kristus nás miluje a vydal sebe samého Bohu za nás jako dar a oběť líbezné vůně!' (Ef 5, 2) (Haurietis aquas, III).
Pán Ježíš skrze svatou Markétu Marii Alacoque dává přísliby těm, kteří zbožně uctívají Jeho Srdce:
Přislíbení Božského Srdce
Ctitelé Božského Srdce dosáhnou:
1. Všechny milosti potřebné jejich stavu;
2. pokoj v rodinách;
3. potěchu ve všech protivenstvích;
4. ochranu v životě, ale zvláště v hodině smrti;
5. požehnání na všechny akce;
6. zřídlo a nekonečné moře milosrdenství v Božském srdci pro hříšníky;
7. horlivost vlažným duším;
8. horlivým duším pokrok v dokonalosti;
9. požehnání domům, v nichž uctívají obraz Božského Srdce;
10. kněžím velké milosti při práci na spáse duší;
11. těm, kdo rozšiřují pobožnost Božského Srdce, jistotu, že budou zapsáni v samém Srdci Ježíšovu.
12. Slibuji v přehojném milosrdenství svého Srdce, že těm, kdo vykonají pobožnost devéti po sobě následujících prvních pátků, dám milost kajícnosti, že nezemřou bez mé milosti, ani bez přijetí svatých svátostí a mé Srdce jim bude bezpečným útočištěm v hodinu smrti.
"Vyzývám Vás, drazí bratři a sestry, hledět s důvěrou na Božské Srdce Ježíšovo a často opakovat zejména v tomto měsíci červnu: Nejsvětější Srdce Ježíšovo, v tebe důvěřuji" (Jan Pavel II.).
Zdroj:
Vincent Malý: Úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.
S církevním schválením Arcibiskupského úřadu v Tmave, dne 13. 7. 1994.
Převzato z
http://modlitba.sk/, článek naleznete na
http://modlitba.sk/?p=2778
(Na Fatym.com vydáno 12. 6. 2015 ; 3. 6. 2018 - 2048; 16. 10. 2019 - 3066; 16. 6. 2023 - 6463 přečtení)
