Ženeme se za bio potravinami, bio čistícími prostředky, či dokonce bio oblečením. Co takhle zkusit "
bio manželství"? První ze série článků na téma, ve kterém má mnoho katolíků jasno - a žalostně se mýlí.
Představte si situaci:
Je zima a vaše dítě chce jít ven. Vy mu vysvětlujete: "Podívej, zápal plic je opravdu špatný, takže když jdeš v zimě ven, dej si na hlavu čepici a vezmi si teplý kabát." Ono vás poslechne, ale pak mu při hře čepice spadne, nedá si ji zpět na hlavu a dostane zápal plic.
Vy mu však řeknete: "Mrzí mě to, ale přestože by antibiotika Tvůj problém vyřešila a vyléčil by ses, nepůjdu s Tebou do lékárny."
Asi byste se i sami považovali za krkavčí rodiče, že?
A teď jiná situace, kterou si umím představit v křesťanských kruzích: "Poslouchej, ještě nemáš skončenou školu. Ani tvůj přítel ještě není v práci zaběhlý. Doufám, že si dáváte pozor. "Samozřejmě, že si pozor dávají, ale z nějakého důvodu to nevyjde (většinou to nevyjde).
Vy však dceři řeknete: "Mrzí mě to, ale přestože by potrat Tvůj problém vyřešil, musíš si to (dítě) nechat. Byl by to hřích. "
Těhotenství jako nemoc
Těhotenství je momentálně chorobou, proti které je třeba se chránit. "Teplou čepicí" je antikoncepce. Když však nastane problém během sexuální zábavy a dívka otěhotní, říkáte jí (pokud jste dobrá katolička), že nemůže tu situaci "vyřešit" a to, čemu se chtěla bránit antikoncepcí, ale nevyšlo to, musí strpět. Přestože její kamarádky kolem to běžně "řeší" potratem.
Zastávat postoj, že akceptujeme antikoncepci, ale odmítáme potrat, v sobě jakoby nese logický rozpor. Takový postoj bude prostě jen těžko fungovat, pokud jsme si nechali nadiktovat, že těhotenství je třeba se bránit.
Je však antikoncepce stejně špatná jako potrat proto, že obě jsou řešením "problému", který problémem není? Jan Pavel II. v encyklice Evangelium Vitae říká jasně: "Navzdory rozdílu ve své vnitřní povaze morální závažnost antikoncepce a potratu pochází z téhož stromu." Tedy, na jedné straně je rozdíl v morálním charakteru a závažnosti mezi potratem a antikoncepcí (pomineme abortivní účinky některých typů antikoncepce ). Ale je důležité uvědomit si, že v antikoncepci je zakořeněna hluboká mentalita jdoucí proti životu.
Kromě úvodního rozporu, který často nastává v této otázce v křesťanských rodinách, kde navzdory všemu ještě alespoň do jisté míry rozumí zásadně horším důsledkům "potratového řešení", uvedeme i další.
Nervozita ohledně života
V naší kultuře panuje určitá nervozita, co se týká nového života. Nejzřetelněji to lze vidět v takzvané "nouzové antikoncepci" - pilulce "morning-after" nebo "ráno po". Je to tím, že v tomto typu antikoncepce vůbec neexistuje rozdíl mezi antikoncepčním účinkem a potratovým účinkem.
Také se dá ze zkušenosti vysledovat, že každá kultura, která akceptuje tento typ technologie, už zamlžila rozdíl mezi antikoncepcí a potratem. Už ji vůbec netrápí tento rozdíl. A to z důvodu mentality jdoucí proti životu, která je v antikoncepci přítomna a která logicky ovlivňuje kulturu.
Tato mentalita vede přímočaře k legalizaci potratů a jiným podobným praktikám proti životu. Pokud země legalizuje antikoncepci, skoro ihned potom legalizuje potraty. Je jen velmi málo zemí, které v tomto odolaly více než deset let. Protože jakmile se legalizuje antikoncepce, dveře do kultury jsou odemčené.
Jemný odstín nervozity z nového života jsem zažila i u nás doma při rodinné oslavě. Oslavovali jsme narozeniny a pozvala jsem nepříliš oblíbeného člena rodiny a když přišel, chtěla jsem na to upozornit již přítomné hosty, aby nezažili nepříjemné překvapení při příjemné události. Udělala jsem to možná nešťastně, když jsem to uvedla slovy: "Mám pro vás jednu špatnou zprávu ..." a najednou z někoho spontánně vyhrklo: "Jsi těhotná?" Bylo to v době, kdy jsme měli první dítě a to mělo tuším rok. Ze mě také spontánně vyletělo: "Ne, to by bylo dobré, ale přijde ..." Podivný pocit ve mně však zůstal.
Služebník či vrátný?
Nakonec, antikoncepce také mění vnímání úlohy manželů při vzniku života. Jan Pavel II. je v tomto velmi výstižný ve Familiaris Consortio. Říká, že úloha manžela a manželky je být služebníky přenosu lidského života, ale ne rozhodčími (arbitry), někým, kdo prostě rozhodne o životě jako vrátný - ano nebo ne.
Úkolem manželů je být služebníky moci, která jim je darována. Na druhé straně, antikoncepce se inkulturuje do myslí lidí a říká jim, že jsou skutečně vrátnými života. Že oni a jen oni rozhodnou, kdy život bude a kdy ne. A pak, samozřejmě, když se vyskytne nechtěné těhotenství, použije se tato mentalita vrátného mnohem drastičtějším způsobem vůči nenarozenému dítěti.
----
Všímáte si i vy ve svém okolí, jak se akceptací antikoncepce mění naše vnímání života? Vidíte problém s odmítáním potratu jako "nouzového řešení"? Pociťujete také jistý subtilní negativní postoj vůči novému životu a to, že manželé se považují za vrátné? Toto není jediná oblast, v níž "vděčíme" antikocepci za změnu smýšlení. V dalších dílech se můžete těšit na odkrývání tohoto kulturního rébusu.
Převzato z
http://zastolom.sk/,
článek z 20. 5. 2015 naleznete
zde.