Je sobota a pro poutníky už je to 3 den, který budou na cestě a jejich kroky budou směřovat blíže k cíli, kterým je poutní místo Jeníkov, kde je uctívaná Panna Maria - Matka Důvěry.
Dnešní poutní den zahajujeme v Libochovicích na faře, kde pro nás místní kněz spolu se svoji sestrou, která tráví na faře dovolenou, připravili téměř královskou snídani. Když jsme nasytili naše tělo, vydali jsme se po požehnání otce na cestu, která vedla do Třebenic, kde jsme měli první přestávku. Cestou jsme se pomodlili ranní chvály a také jsme zpívali. Než jsme došli do Třebenic, pomodlili jsme se společně ještě i růženec. V Třebenicích byla přestávka u kostela, který nám otec Tomáš také otevřel, takže jsme se mohli podívat i dovnitř. V kostele jsme se pomodlili také bavorské litanie a otec Tomáš nám řekl pár slov. A pak přišlo něco nového, co jsme na této pěší pouti ještě nikdy neprožili. Chtěli jsme si s sebou vzít Pána Ježíše na cestu do Teplé, kam směřovali naše kroky. Měli jsme na Hostii připravenou malou burzičku, ale když to otec Nik řekl otci Tomášovi, že bychom s sebou chtěli Hostii, tak otec Tomáš řekl, že nám půjčí i monstranci. Otec Nik dostal i pluviál a s velkou radostí a slávou jsme vyšli z kostela. Naše kroky ještě doprovázely zvony z místního kostela Narození Panny Marie. Krátce jsme se ještě zastavili u pomníku otce Ladislava Kubíčka, který na fěře v Třebenicích byl zabit. Za zpěvů písní a modlitby Otče náš jsme vyšli do vesnice s názvem Teplá. Když jsme vycházeli z Libochovi ven, otec Nik ještě požehnal tomuto místu. Cestou jsme také Pána Ježíše chválili, děkovali mu a prosili Ho. Pro mnoho poutníků to byl velký zážitek a okamžik, kdy jsme mohli ještě více zakoušet Boží přítomnost mezi námi, když Pán Ježíš šel v čele našeho putování.
Pro mě osobně byl velmi silný okamžik, když jsme už přicházeli ke kapli v Teple a jedna místní pani nám šla naproti. Když viděla, že otec Nik nese monstranci s Pánem Ježíše, poklekla přímo na silnici a poklonila se Pánu ježíši. Tento její projev úcty byl tak sponánní, že mě to až málem vyrazilo dech, protože toto bych v severních Čechách asi nečekala.
V kapli Navštívení Panny Marie jsme se společně ještě pomodlili litanie k Nejsvětějšímu Srdci Páně a potom následovala mše svatá. Po mši svaté jsme byli pozváni na další "královské" pohoštění s manželům Haufovým. Oběd, který měl asi 4 chody byl tak vynikající, že jsme potom ještě uvítali přestávku na místní zahradě a odkud se nám ani moc nechtělo odcházet. Na závěr našeho pobytu zde udělil otec Nik manželům Haufovým a jejich rodině požehnání a pak jsme se společně ještě vyfotili. Manželé Haufovy s námi pak šli i kousek cesty do další vesnice, která se jmenuje Vlastislav a kde se narodil kardinál Schönborn.
Dále jsme pokračovali za modlitby korunky k Božímu milosrdenství a za modlitby během dne do Milešova, kde jsme měli krátkou evangelizační přestávku v místní hospůdce. I zde jsme prožili pěkné setkání s jedním cyklistou, kterého jsme cestou potkali.
Když jsme přicházeli do Milešova, předjel nás jeden cyklista, který kousek před námi zastavil a cosi si začal fotit, my co jsme šli v předu, tak jsme si mysleli, že si fotí nás a tak, když jsme pak kolem něho procházeli, pozdravili jsme ho a on se s námi dal do řeči. mezi tím přišli další poutníci a začali jsme s ním mluvit o naší pouti do Jeníkova a nakonec s námi šel i do hospůdky. Bylo to velmi pěkné a milé setkání. Zde v Milešově se čás poutníků od nás oddělila a šla se ještě podívat i na Milešovku, která patří k nejvyšší hoře Českého středohoří. Zbytek poutníků šlo přímo do Kostomlat, kde jsme byli ubytování v místní tělocvičně a kde nám také otec Jan Blaha - salesián z teplic přijel otevřít místní kostel a něco málo nám k tomu pověděl. Společně jsme se tam také pomodlili večerní chvály a pak se vydali na ubytování a čekali jsme až příjdou naši výletníci z Milešovky. Večer pak proběhlo krátké hodnocení pěší poutě a také jsme se ještě chvíli zamýšleli nad listem sv. apoštola Pavla Římanům. Na úplný závěr jsme se ještě pomodlili kompletář a pak každý z nás zalezl do spacáku, aby nabral sílu na závěrečnou etapu našeho společného putovní do Jeníkova.
