Je to hezké, když nás někdo potěší, ale potěšení můžeme definovat jako statický jev. Já jsem tu u tebe a tys mě potěšil. Tím jsi mi sice hodně pomohl, ale já potřebuju do toho nového života pomoc.
Nestačí, když matka dítě jenom porodí, ona musí také dítě doprovázet. A doprovázení je ona pomoc. A to se dnes také razí v medicíně, v lékařství v západních zemích a jistě to přijde po čase i k nám. Na smrt nemocný dostane svého doprovazeče, který s ním nese všechno po čtyřiadvacet hodin denně. Nemocný, kterému objevili zhoubnou chorobu se obrátí na některého zdravotníka v jakémkoliv hierarchickém postavení a žádá ho o funkci doprovazeče. A ten, kdo doprovází, vždycky pomáhá. A na tohoto odborníka se může pacient obracet čtyřiadvacet hodin denně až do posledního vydechnutí.
.jpg)
A svět si myslí, co nevymyslel úžasného. Jakou psychoterapii, jako duševní podporu, ale církev už dva tisíce roků nabízí onu pomoc ve formě doprovazečky, kterou je Panna Maria. Takže kdybychom se podívali na moderní svět a tímto moderním světem opovrhované křesťanství, tak bychom vlastně došli k tomu. že tento svět se po křesťanech opičí.
Ze zpovědnice si nevěřící svět udělal psychoanalýzu, z těšitelů zarmoucených si udělal linky důvěry a z pomocnic křesťanů si udělal nemocniční doprovazeče. Ale pravdou zůstává, když dva dělají totéž, není to totéž. Protože duchovní rozměr má ta, která porodila Syna Božího.
