"Vy jste ozbrojen!" Otec Ambrož se pousmál a řekl: "Ano, jsem ozbrojen a mám mocnější zbraň než si dokážete představit." A vytáhl ruku s růžencem.
Otec Ambrož Svatoš bývával dost často řešen a vyslýchán policií. Jednou byl také předvolán k výslechu: Když přišel ponechal ruku v kapse saka, kde měl růženec a dál takto pokračoval v modlitbě.
Komunistický vyšetřovatel si povšimnul jeho ruky v kapse saka a s napětím jí sledoval. Po chvíli znejistěl natolik, že vykřikl: "Vy jste ozbrojen!" Otec Ambrož se pousmál a řekl: "Ano, jsem ozbrojen a mám mocnější zbraň než si dokážete představit." A vytáhl ruku s růžencem.
Jak si to takto vůbec dovolil tvrdit? Jako řada jiných křesťanů měl totiž své silné zkušenosti s modlitbou růžence. Právě on má největší zásluhy na svatořečení Zdislavy z Lemberka.
V době komunistické totality s velkým úsilím připravoval všechny materiály a podklady potřebné pro proces svatořečení. Když se mu vše podařilo shromáždit a nachystat byl domluven, že celý tlustý svazek této potřebné dokumentace pošle do Říma. Tehdy však vůbec nebylo snadné poslat něco do ciziny, a tím spíše něco tak důležitého, jako tyto cenné materiály, které byly jedinečným výsledkem mnohaletého úsilí. Proto je měl předat na nunciatuře v Praze, a tak se pokusit o jejich snad bezpečné přepravení do Říma. Vše samozřejmě v největším utajení.
Den před předáním na nunciatuře byl kněžský domov na Moravci, kde otec Ambrož Svatoš pobýval nečekaně podroben ohromné bezpečnostní razii. Tato šťára byla tak veliká, že ještě po letech na ni všichni obyvatelé kněžského domova velmi živě vzpomínají.
Zvláštní pozornost byla z pochopitelných důvodů zaměřena na otce Ambrože Svatoše. V jeho pokoji prohlíželi úplně všechno a také zabavovali. Razie byla tak nečekaná, že nestihl nic předem ukrýt. Nejsmutnější však na tom bylo, že spis o svaté Zdislavě připravený na odeslání do Říma, ležel hned na kraji stolu. Policisté dokonce rozbalovali i papírky z koše a vše důkladně zkoumali. Jediné, čeho se po celou dobu ani jeden nedotkli, jakoby to vůbec neviděli, byl spis o svaté Zdislavě.
Asi si každý z nás dokáže představit, jak by to bývalo dopadlo.
Podle vyprávění P. Vojtěcha Nováka faráře v Rakovníku nadiktoval slečně katechetce Táně Dohnalové P. Marek Dunda.
