Před několika lety se pořádala v Německu výstava plakátů. Překvapivě zvítězil plakát, na kterém byla pouze jedna jediná věta, napsaná velkými písmeny: Ty a Bůh je přesila.
Na první přečtení bychom mohli říci, že dvě osoby – člověk a Bůh – nemohou být přesilou proti většímu počtu lidí. Ale zamyslíme-li se hlouběji, zvláště jako křesťané, můžeme říci, že komise, která vybírala nejlepší plakát, postupovala správně. Je to veliká pravda.
I když je člověk poražený početně, i když je poražený fyzicky, ve spojení s Bohem je jeho moc morální, a moc duchovní neměřitelná s protivníky. O tom hovoří dějiny samy. Ve Starém zákoně tak malý národ, jako byl Izrael, vítězil ve jménu Hospodinově. Síla jedněch je v koních, síla druhých ve vozech, naše síla je ve jménu Hospodinově, říká žalmista ve Starém zákoně. Ale můžeme se o této veliké pravdě, že člověk je mocný proto, že je spojený s Bohem, přesvědčit i na současných hrdinech dnešní doby.
Otec Maxmilián Kolbe, veliký ctitel Panny Marie, její voják, který žil pod praporem Boží Rodičky, to dokázal v koncentračním táboře. Zemřel sice pod přesilou dozorců koncentráku, ale co o těch dnes víme.
Otec Maxmilián byl prohlášen za svatého. Byla to moc bezmocného. Byla to síla slabého. Jak říká apoštol Pavel, teprve tehdy, když jsem slabý, jsem silný. To je jeden z velikých paradoxů víry. Svět umí ve svých hokynářských počtech srovnávat jenom to, kolik proti kolika. V duchovním životě tomu tak není.
Je to s kým proti komu, s kým proti čemu.
Do této situace se dostala i Panna Maria. Proto o ní říkáme, že je Panna mocná, protože s ní byl Bůh.
Nejen s ní, on byl v ní. A ona byla pro něho. V této síle, v tomto vědomí, v této sounáležitosti k nekonečnému trojjedinému Bohu, našla sílu vytrvat až do samého konce. A to je také náš životní úkol. Vytrvat až do samého konce. V tom je moc člověka být napojen na Boha, mít vědomí, že patříme tomu, kdo rozhoduje o dějinách. Že nepřítel Boží a nepřítel lidstva nemá a nikdy nebude mít absolutní vítězství. Ono vyhrát několik bojů ještě neznamená vyhrát celou válku. Konečné vítězství patří té, která rozdrtila hlavu ďáblovu. Její moc není v tom, že žila jako člověk, její moc je v tom, že se napojila na toho, který jí tu sílu a moc dával.
.jpg)
