Co znamená hodnost krále podle Ježíšova vzoru? Není to okázalá nadutá nadvláda. Není to nucení druhých, aby vám podřídili své potřeby a touhy. Je to přesný opak - je to umývání nohou vašim rodinám.
Ze všech otcovských povinností je právě munus regendi - povinnost duchovně vést založená na Kristově úřadu Krále - tou, která uráží moderní cítění asi nejvíce. Otec má autoritu? Otec je králem? Ale no tak! To je zastaralý šovinistický patriarchát. Už jsme se přes to přenesli. Koneckonců, je 21. století.
Důvodem k této až příliš časté reakci je fakt, že si nevyhnutně asociujeme hodnost krále a autoritu se zneužíváním a útlakem. Moderní myšlení, ponořené v demokratickém individualismu, je vytrénované, aby věřilo, že všichni králové musí být špatnými králi a že jedinou charakterní věcí, která se tváří v tvář autoritě dá podniknout, je vzpoura.
Faktem však zůstává, že Kristus je opakovaně popisován jako král a Jeho Církev je neustále nazývána královstvím.
Hledejte nejprve Boží království. Boží království je mezi vámi. Kristus je pravým králem a jeho Církev, kterou řídí jeho zástupce, skutečně královstvím i je.
Stejně tak otec jako hlava rodiny má nad ní autoritu,
přičemž se účastní Kristova vůdcovství a je jeho obrazem (viz Ef 5, 23). Ale jak se dozvíme, tato autorita není zbraní určenou k ovládání, ale spíše pověřením sloužit. Podívejme se na to, co přesně hodnost krále podle Kristova vzoru je.
Jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží.
V Písmu se nachází mnoho příkladů Kristova vůdcovství, ale jedna pasáž je obzvláště vynikající ilustrací toho, jak autorita podle Kristova vzoru vypadá.
Vstal od stolu, svlékl si oděv, vzal plátěnou zástěru a přepásal se. Potom nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat zástěrou, kterou byl přepásán.
V jiném evangeliu zjišťujeme, že těsně předtím se apoštolové zase jednou hádali o tom, kdo z nich je v Božím království největší. Jsou velikonoční svátky. Je to Kristova poslední hodina společenství se svými učedníky předtím, než má být brutálně zavražděn. A přitom všechno, co jeho nejbližší přátelé dokáží dělat, je hádat se o to, kdo je z nich největší, nejmocnější.
Takže co Ježíš dělá? Nenapomíná je, jednoduše otřásá jejich představami o tom, jak autorita vypadá. Svléká si šaty - pokud chcete, své královské roucho - a obléká si oděv pokorného služebníka. Začíná vykonávat roli, kterou se opovrhovalo nejvíce. Tu, kterou dávali jen poslednímu sluhovi. Začíná jim umývat nohy.
Bez nadsázky se dá říci, že jeho učedníci zůstali jako opaření. Co to jen Ježíš dělá? Nepřišel ohlašovat slavné pozemské království (to si mysleli jeho učedníci)? Nemuseli se divit dlouho. Ježíš vysvětluje:
Chápete, co jsem vám udělal? Vy mě oslovujete: "Učiteli" a "Pane" a dobře říkáte, protože to jsem. Když jsem tedy já, Pán a Mistr, umyl nohy vám, i vy máte jeden druhému nohy umývat. Dal jsem vám příklad, abyste i vy dělali, jak jsem já udělal vám. Amen, amen, pravím vám: sluha není větší než jeho pán, ani posel není větší než ten, kdo ho poslal. Když to víte, blaze, pokud to také činíte.
Muži,
toto je hodnost krále podle Ježíšova vzoru. Není to okázalá nadutá nadvláda. Není to nucení druhých, aby vám podřídili své potřeby a touhy. Je to přesný opak - je to umývání nohou vašim rodinám.
Jinými slovy, hodnost krále znamená přijímat nejpodřadnější a nejnevděčnější úkoly. Znamená to přebalovat, vynášet smetí, poslouchat svou manželku a chápat její pocity a obavy. Znamená to trpělivě učit své děti ctnostem prostřednictvím příkladu a milující disciplíny. Znamená to mýt nádobí a houpat plačící miminko. Znamená to vést příkladem, nikdy od rodiny nežádat něco, co sami nejste ochotni udělat nebo jste to sami ještě neučinili. Ve zkratce - znamená to obětovat svůj život za ty, kteří vám byli Bohem svěřeni do péče.
V Matoušově evangeliu Ježíš znovu tento bod objasňuje:
Víte, že vládcové národů panují nad nimi a velcí je utlačují. Mezi vámi to tak nebude. Ale kdo se mezi vámi bude chtít stát velkým, bude vaším služebníkem. A kdo bude chtít být mezi vámi první, bude vaším otrokem. Tak jako ani Syn člověka nepřišel dát se obsluhovat, ale sloužit a položit svůj život jako výkupné za mnohé.
Závěr
Pokud jsi manželem, pokud jsi otcem, máš od Boha danou autoritu. V jistém smyslu si král. Ale pokud používáš svou autoritu jako hůl, jednoduše na sebe přivoláváš Kristův hněv. Autorita, kterou manželé a otcové mají, se má používat v pokorné službě napodobující Krista. Musíme svou autoritu používat k vedení svých rodin - láskyplně, trpělivě a obětavě.
Můžeš upřímně říct, že jsi služebníkem své rodiny? Pokládáš svůj život za svou manželku a děti? Myslím, že pokud jsme upřímní, přiznáme, že u každého z nás se v těchto ohledech najde prostor pro růst.
Meditujme nad Ježíšovými slovy a příkladem v evangeliu ve snaze sloužit a obětovat svůj život za svou rodinu. Protože to je pravá hodnost krále.
Autor: Sam Guzman
(
http://www.catholicgentleman.net/2014/08/three-munera-part-3-father-king/)
Převzato ze
zastolom.sk, 29. dubna 2015,
článek naleznete
zde.
Také vyšlo:
Tři úřady muže. Část první: Otec jako prorok
Tři úřady muže. Část druhá: otec jako kněz