Pro všechny rozvedené, ... ty co žijí odděleně a ty, kteří žijí samotu po boku svého partnera.....
Prožíváme rok zasvěceného života. Solo Dios basta. Sám Bůh stačí. Krásné heslo sv. Terezie z Avily pro všechny řeholníky, kněze, laiky, kteří se dobrovolně rozhodli pro takový způsob života.
Řekneš si, mě se to ale netýká. Já jsem si nevybral život v řeholi, v celibátu, v samotě. Já jsem se rozhodl žít život s Kristem v manželském svazku, ve svátostném manželství. Bůh a rodina byli pro mě smyslem mého života, dělal a obětoval jsem pro to všechno, ale můj životní partner se rozhodl jinak a já jsem najednou proti své vůli zůstal sám. Ať už byly důvody jakékoliv, v mém srdci je nyní velké prázdno po člověku, který je a navždy před Bohem zůstává mou součástí a jediné, co cítím, je obrovská bolest a nekonečná samota.
Jak mám takhle žít dál? Dá se to vůbec? Zvládnu to?
Lidskými silami určitě ne. Ta bolest je obrovská, přesahuje mě a žene do něčeho, co vlastně v hloubi svého srdce vůbec nechci - najít někoho, kdo mi dá chybějící lásku, pomůže nést můj kříž, tak velmi toužím záplatovat tu díru v mém srdci, která po mém manželství zůstala.
Cítím se tak velmi opuštěný, zraněný, sám. Nevidím východisko, cíl ani smysl. Do této bolesti, samoty a opuštěnosti musí vstoupit Bůh, abych dokázal tuto situaci přijmout, abych mohl tento svůj kříž nést. Modlím se tak, jak se modlil Ježíš - opuštěný a sám - v Getsemanské zahradě, když si uvědomoval, co se stane. On, přestože byl sám Bůh, přijal, co ho čeká a ve velké bolesti, ale zároveň odevzdanosti a lásce mluvil ke svému Otci:
"Otče, ne má, ale tvá vůle ať se stane."
Možná stojíš před rozhodnutím, co dál - jít životem sám se svátostným Kristem, nebo hledat štěstí v jiném člověku bez Boha? Není to snadné a nikdy ani nebude.
Pozvi Boha do svého života, do toho, co prožíváš, do toho, s čím si nevíš rady, s čím ti může pomoci a uzdravit jedině On. On ti dnes říká:
"Dej mi své zraněné srdce." Dej Boha na první místo ve svém životě, zcela se Mu odevzdej a On bude léčit všechny tvé rány, nebudeš se cítit sám. Sv. Ignác z Loyoly říká:
"Bůh je štědrý. Z jeho rukou dostanu to, co nenajdu v rukou lidí. Když lidé nedají nic, obdržím vše od Boha. "
Když máš pocit, že nemůžeš, že je nad tvé síly všechno toto utrpení nést, odevzdej se Mu - naplno a celý. Vlož vše do rukou Toho, který Tě stvořil a má s Tebou svůj plán. S důvěrou ve všemohoucího Boha pomodli se tuto
novéna odevzdanosti.
A teď se podívej na svůj život znovu. Novýma očima. Ježíšovýma očima. Očima milosrdného Boha, který tě čeká. Který čeká tebe i tvého manžela, chce vás oba obejmout a neříkám nic, jen že tě MILUJE. Takového, jaký jsi. On ví, jak velmi hříšný jsi ty i tvůj manžel. Objímá tě a neříká nic jiného, jen že tě MILUJE. On ví, kolika chyb jste se dopustili vy oba. A znovu ti neřekne nic jiného, jen že tě MILUJE.
Bůh ti odpouští. Všechno. Proto i ty musíš odpustit. Sám sobě i svému manželovi. Neposlouchej lidi, kteří tě hodnotí, soudí, přemýšlejí, kdo z vás byl více na vině, že vaše manželství takto skončilo. To nikam nevede. Takto se na tebe nedívá milosrdný a laskavý Bůh. On nechce, aby ses více trápil, mořil výčitkami, obviňováním, neláskou. Ty ses trápil už dost. On chce, abys byl konečně šťastný. Šťastný s Ním.
On tě zve k tomu, abys žil dnešek, jen dnešní den. Žít přítomnost je tak úžasné, osvobozující. Bůh nechce od nás, abychom se rozežírali minulostí, trápili se nad tím, co a jak jsme mohli a měli udělat jinak. To chce ďábel, abychom se zabývali takovou myšlenkou. Bůh se nedívá na to, jací jsme hříšní a co všechno jsme pokazili. On chce, abychom byli šťastní s Ním - tady a teď. Vždyť kdo z nás ví, kolik dní tu ještě bude? Nač ty starosti, stavy úzkosti, výčitky, toto není to, co by nám připomínal dobrotivý Bůh. On nevyčítá, On nás jen přijímá. Takové, jací jsme. Nedokonalí, hříšní, slabí, nehodní. On ví, že jsme takoví a i tak nás MILUJE. Zkus žít teď toto, nic jiného neřeš, žij jen tu LÁSKU, kterou cítíš od Boha.
Proto ti znovu opakuji -
dej Boha na první místo ve svém životě. Tvoje manželství nevyšlo, protože na prvním místě nebyl ON. Tvůj dům byl postaven na písku. Je čas postavit ho na skále. Netrap se minulostí, odevzdej ji celou Bohu a poděkuj Mu, že díky tomu, co teď prožíváš, díky tomu, že jsi zůstal sám, můžeš nacházet Jeho. Nic jiného si On nepřeje, jen aby ses spojil s Ním. Vše ostatní ti On daruje, jak je v Písmu:
"Hledejte tedy nejprve Boží království a jeho spravedlnost a vše ostatní vám bude přidáno" (Mt 6, 33)
Že jsou to pěkná slova, ale ty to neumíš udělat? Nedokážeš odpustit? Stále se cítíš tak velmi zraněný? Vím, tvé srdce krvácí, je pošlapané, ztracené, zrazené, přesně tak, jak Ježíšovo na kříži. Jeho tělo bylo celé zbité a jeho srdce propíchnuté. Řekni Mu, jak moc to bolí teď tebe, jak moc trpíš. Řekni mu o všem. On tě poslouchá, On je tu pro tebe. Kdo by ti rozumněl lépe než On? A znovu se podívej na kříž. Co vidíš? LÁSKU. Boha, který tě miloval tak nesmírně, že se neváhal za tebe nechat přibít na kříž. Z LÁSKY k tobě, z LÁSKY k nám.
Cítíš Ho? Cítíš Jeho lásku? Už jí rozumíš? Pán Ježíš ve svém zjevení Catalině Rivas říká: "Stal jsem se vězněm lásky, když jsem ustanovil Eucharistii." Být "vězněm lásky" - jak krásně říká Ježíš o sobě. A v mém srdci se rodí touha být jako On. Podobat se Mu, ve všem. Být "vězněm lásky" mého slibu, mého manželství. Tak si to přeje On. Zůstat věrný, jak byl On věrný. Až na smrt, na kříži.
Stále pochybuješ? Stále si stěžuješ? Že ti nikdo u oltáře neřekl, že to bude tak těžké? Ne, neřekl. Ani mně. Ale já jsem slíbila, vědomě a dobrovolně, v dobrém i ve zlém. A Bůh dnes nechce od tebe nic jiného, pouze dodržet svůj slib. Neboj se, On ti pomůže, On ti dodá sílu, On tě provede. On tě požehná a zaplní tvé srdce radostí, vděčností, chválou, pokud skutečně přijmeš to, co od tebe žádá. On ti daruje svobodu a štěstí. Budeš žít nový život v Kristu!
Podívej se na dnešní den. Kolik krásy a dobra ti přinesl. A poděkuj. Buď vděčný za každý okamžik svého života. Vždyť nevíš, který je tvůj poslední. Tak se netrap a neznepokojuj.
"Proto se netrapte pro zítřek; zítřejší den se postará sám o sebe. Každý den má dost svého trápení. "(Mt 6, 34) Žij přítomnost, žij dnešek a Bůh ti dá do srdce pokoj, radost a svobodu, po které tak toužíš.
Otevři své srdce Jemu a dovol Mu, aby tě měnil na svůj obraz, aby tě proměňoval tak, jak se líbí Jemu, aby On měl z tebe radost. Bůh tě chce změnit k lepšímu, abys žil život v plnosti a v radosti, abys byl šťastný.
Možná máš pocit, že tvůj život se ubírá zcela opačným směrem, než sis to ty kdysi přál, přál a vysnil. Dnes nic není podle tvých představ. Ale to nevadí, naopak, takto je to pro tebe nejlepší, protože teď tě vede sám Bůh.
On tě drží ve svém náručí a tak velmi si přeje, abys mu už konečně začal důvěřovat, abys mu už konečně věřil. Obrať svůj zrak k Němu, nasměruj se na Něj, všechny své myšlenky obrať jen k Němu. A On přijde k tobě, když si to budeš upřímně přát, vstoupí do tvého srdce, ty Ho budeš cítit a už nebudeš sám. Odevzdej se mu úplně a celý. Daruj mu celý svůj život, svěř se do Jeho rukou. A On bude konat, On tě bude měnit a přeměňovat. Pocítíš pokoj, odpuštění, jistotu, že se o tebe postará. A zjistíš, že chválíš, vzdáváš díků a velebíš, prožíváš obrovskou radost, neboť jsi s Nim, neboť je s tebou BŮH a ty Mu nemůžeš říct nic jiného, než: "ANO". A tvé srdce vyzná:
"Ty jsi mým Pánem, Ty jsi mým Králem, v tobě mám vše, co potřebuji! Ty sám mi stačíš! "Neboť On je LÁSKA. To je celé. Když pochopíme toto, pochopíme všechno.
Nevím, co má Bůh dále v plánu se mnou, ale odevzdávám se do Jeho rukou a z celého srdce Mu důvěřuji. Také Ho prosím o milost vést svatý život, z něhož On bude mít radost. Můj osud je v Jeho rukách! S důvěrou v Něho prosím touto modlitbou.
Prosba o bdělé srdce:
Pane, daruj mi bdělé srdce, aby mě od tebe neodvedla žádná nevybíravá myšlenka. Dej mi ušlechtilé srdce, aby je neponížil žádný temný cit. Dej mi, Pane, pevné srdce, které nikdy nezlomí potíže či pohromy. Dej mi srdce nezávislé, svobodné a odvážné, které si žádná vášeň nepodmaní. Daruj mi, Pane, rozum, který tě poznává, horlivost, která tě hledá, moudrost, která tě objevuje, život podle tvé vůle, vytrvalost, která se k tobě vine s důvěrou a důvěru, která mě nakonec udělá úplně tvým.
(sv.Tomáš Akvinský)
Autor: Veronika Ledajová - s manželem žijí půl roku odděleně
Převzato ze
zastolom.sk, 28. dubna 2015,
článek naleznete
zde.
