Minulý měsíc kardinál Gerhard Ludwig Müller, prefekt Kongregace pro nauku víry, poskytl několik rozhovorů, ve kterých udělal řadu důležitých prohlášení o současné situaci v církvi, o tlacích moderního světa k tomu, aby se změnila katolická doktrína a o pronásledování křesťanů na Blízkém východě.
Regionální německé noviny Rheinische Post uveřejnily 24. března rozhovor s kardinálem Gerhardem Ludwigem Müllerem, prefektem Kongregace pro nauku víry. V něm kardinál Müller prohlásil několik důležitých věcí o otázkách, které jsou součástí takzvané "liberální agendy" - včetně celibátu, uvolnění morálního učení církve a povolení znovu sezdaným katolíkům přijímat svátosti, zejména Nejsvětější eucharistii.
Na otázku, jestli by Svatý otec František zaváděl tyto navrhované liberalizační změny v církvi v příštích letech, kardinál Müller odpověděl: "
František chce, aby lidé v těžkých životních situacích nebyli sami, spíše aby je jejich farnosti doprovázely a přijaly mezi sebe bez jakéhokoliv distancování se od učení církve. Jednoduché "Ano" na výše uvedené téma [liberální] agendy nemůže být odpovědí církve na výzvy sekularizace."
Kardinál Müller se tím jasně distancoval od pokusů o liberalizaci postoje a učení církve v těchto morálních otázkách. Naopak vyzývá každého katolíka, aby následoval Kristovo učení, přijal tuto výzvu a věřil, že On sám mu přitom pomůže.
Řekl:
"Jde o to, aby každý člověk našel v Ježíši centrum a základ svého života. Každý člověk musí vědět, že v tomto životě a v životě po něm má vložit svou důvěru do vtěleného Božího Syna. Toto je naše agenda a ne levné křesťanství, křesťanství za nižší cenu. Není nám dovoleno nabízet lidem víru zředěným způsobem."
Když novinář poznamenal, že jsou to přísná a náročná slova, kardinál Müller odpověděl:
"Pokud má někdo pochybnosti o věčném životě, takové osobě Církev nemůže jednoduše říci: "Vždyť na tom až tak nezáleží, hlavní je, že někdy uděláš něco dobrého." Nebo, když jsou lidé katolíky, ale nechodí na mši svatou, nemůžeme říci: "Člověk může být dobrým křesťanem i bez toho, aby chodil na mši." Ne, obě dvě tyto věci patří k sobě. Kdo ve svém srdci uvěří a ústy vyzná, bude spasen, říká svatý apoštol Pavel. Nemůžeme se jen tak oddat "světskému duchu doby"."
Kardinál Müller tímto jasně odmítá jakoukoli představu mravního relativismu. Sekulárnímu světu i katolíkům však připomíná, že člověk musí následovat Krista a jednat tak, aby byl spasen. Toto je povzbuzující a silné prohlášení, které je v době zmatku a nepořádku v církvi a ve světě naléhavě potřebné.
Na otázku o celibátu kněží, kardinál poukázal na dlouhou církevní tradici a na příklad Ježíše Krista.
"[Celibát] je založen na dlouholeté tradici. Existuje zvláštní blízkost mezi kněžstvím a touto formou života. Ježíš také žil v celibátu. Nevidím žádné podstatné důvody, proč by se církev měla od této tradice distancovat,"řekl.
Kardinál Müller v tomto rozhovoru také zdůrazňuje, že
je důležité zachovat jednotu církve tváří v tvář rostoucímu konfliktu mezi dvěma proudy myšlení uvnitř církve ohledně otázky liberalizace nebo uvolnění morálky církve. Odkazuje na slib každého biskupa: "
být loajální ke katolickému Magisteriu pod vedením papeže jako nástupce Petra".
Kardinál Müller také poukázal na to, že je
velmi znepokojen krutým a nelidským zacházením a také zabíjením křesťanů na Blízkém východě a nedostatkem rozhořčení a aktivního znepokojení Západu nad těmito úmyslnými zvěrstvy. Řekl, že varování o možném útoku proti Vatikánu je třeba brát vážně. "
Člověk musí brát [tuto hrozbu] vážně. Ještě více se znepokojovat nad vyhnáním křesťanů z Blízkého východu a zabíjením křesťanů po celém světě. Kdo porušuje Boží přikázání "Nezabiješ", jedná zvráceným a nelidským způsobem .... Nevím, odkud tento nedostatek citlivosti k násilí na křesťanech pochází."
Při dalších úvahách by kardinál Müller pravděpodobně nastínil spojení mezi světskými liberálními silami ve společnosti, které tlačí na Katolickou církev, aby změnila své vlastní morální učení a mezi ignorováním krutostí páchaných na křesťanech v jiných částech světa - a to v důsledku jejich všeobecného opovržení či pohrdání křesťanstvím.
V dalším rozhovoru na konci března s italskou zpravodajskou agenturou ANSA, kardinál Müller vyslovil některé důrazné postřehy o tom,
jak je důležité, aby milosrdenství a pravda zůstaly spojené. "Svatý rok [Milosrdenství] má lidem připomenout, že milosrdenství nemůže existovat bez pravdy," řekl. I lidem, jejichž životy trápí rozbité manželství, je třeba přinést spíše pravdu než nové pastorační přístupy. Připomíná nám, že Bůh nás miluje "
tím, že zasahuje do našich dějin svou milostí". Tou milostí jsme pak povoláni přetvářet sami sebe, "
takže dostaneme větší srdce a skutečně to změní naše životy. To je důvod, proč během tohoto Svatého roku si musíme připomenout, že nemůžeme hovořit o milosrdenství bez toho, aby součástí našeho vyprávění byla pravda."
Kardinál Müller trval na Boží pravdě na rozdíl od způsobu, jakým se my lidé někdy díváme na náš život ve vlastních rodinách. "
Je důležité přijmout každého, samozřejmě i hříšníky, protože všichni jsme hříšníky, ale musíme dodržovat Boží přikázání, ne jen obyčejné lidské myšlení. Lidské bytosti se někdy dívají na věci způsobem, který je trochu odlišný od toho, jak se na to dívá Bůh. "
Dodal: "
Boží milosrdenství nás přijímá takové, jací jsme, ale nenechává nás v takovém stavu, v jakém nás našlo."
Řekl, že
Bůh nás chce skrze svou milost vést ke spáse, a tak nás vede k tomu, abychom své životy přetvářeli. "Nemůžeme vyhlásit vzkříšení bez kříže. Neexistuje žádná druhá nebo třetí cesta." Tyto komentáře evidentně patří do kontextu biskupské synody a návrhu, který někteří předkládali - totiž, aby podruhé sezdané páry mohly přistupovat ke svatému přijímání.
Další rozhovor poskytl 2. dubna kardinál Müller německým katolickým novinám Tagespost. V něm
vyvrací některé velmi znepokojující prohlášení pocházející od německých prelátů - kardinála Reinharda Marxe a biskupa Franz-Josefa Bodeho. Tito dva preláti tvrdili, že církev potřebuje vzít více v úvahu "
životní situaci" lidi a podle ní přizpůsobit své vlastní morální učení a pastorační praxe. Bode dokonce hovořil o "
životní situaci" jako o zdroji Zjevení.
Müller odpovídá na tyto výroky takto: "Písmo svaté a Tradice tvoří pod vedením Učitelského úřadu Boží Slovo ve svědomí víry církve. [...] Touto pravdou je nakonec sám Ježíš Kristus. Všude tam, kde se kladou lidské úvahy nebo dokonce síla skutečností na stejnou úroveň jako Písmo svaté a Tradice, se člověk odklání od základů katolické teologie." Všichni věřící musí přizpůsobit své myšlení a své chování Zjevení, aby se tak "
při plnění svých pozemských povinností za normálních životních podmínek neoddělovat od Krista".
Kardinál Müller se distancoval od jakékoliv myšlenky sekulárního humanismu, který by měl mít rozhodný vliv na katolickou víru: "
Zároveň [Církev] nemůže přijmout humanismus bez Boha, ani pokus o ideologické sebevykoupení. Vykupitelem všech lidí je Kristus." Müller nám proto připomíná povinnosti a úkoly Církve v kterémkoli okamžiku dějin: "
"
Ve stejném rozhovoru kardinál Müller také vyvrací tvrzení kardinála Marxe, že němečtí biskupové udělají své vlastní pastorační rozhodnutí nezávisle od Říma. Müller odpověděl, že některé místní církve sice zohledňují konkrétní situaci své země, ale přesto, Zjevení je svěřeno celé Církvi: "Učení a Boží přikázání se nemohou lišit v závislosti na národních rozdílech. Ony drží místní církve spolu v katolické jednotě. Je jasné, že pastorační a svátostná praxe té které země nemůže být v rozporu s pravdou víry."
Je povzbuzující, že vidíme, jak si kardinál Müller jako prefekt Kongregace pro nauku víry stojí za svými postoji při obraně našeho učení a přikázání našeho Pána a že přitom nepoužívá váhavá slova. Kéž by se mnozí další kardinálové a biskupové povzbudili jeho svědectvím, a tak ho následovali v tomto boji proti nadměrnému a deformujícímu tlaku naší doby.
Zdroj: www.lifesitenews.com, 10. 4. 2015
Převzato z www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
