U Ježíškova kříže stála jeho matka, příbuzná jeho matky Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Když Ježíš uviděl svou matku a jak při ní stojí ten učedník, kterého měl rád, řekl matce: "Ženo, to je tvůj syn." Potom řekl učedníkovi: "To je tvá matka." A od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě. Potom, když Ježíš věděl, že už je všechno dokonáno, řekl ještě: "Žízním." Tak se mělo splnit Písmo. Stála tam nádoba plná octa. Nasadili tedy na yzop houbu naplněnou octem a podali mu ji k ústům. Když Ježíš přijal ocet, řekl: "Dokonáno je!" Pak sklonil hlavu a skonal. (Jan 19, 25-30)
Není nic, co bys nezakusil, Ježíši ... Dokonalé utrpení se stupňuje v tom, že proniká nejen celou Tvou bytostí, ale i všemi Tvými milovanými a jejich životy. Už se to nikdy nebude dát vzít zpět, už niky nic nebude tak jako předtím ... A tady přichází Tvá naděje, kterou nám zjevuješ a která není jen naším přáním, ale je pevná.
Každé utrpení má smysl a přinese bohaté plody. Každé utrpení skončí a svitne nové ráno života. Díky Ti, Pane!
Převzato z
mojakomunita.sk, 3. dubna 2015,
článek naleznete
zde.
