"Panovník Hospodin dal mi jazyk učedníků, abych uměl zemdleného podpírat slovem. On mě probouzí, každého jitra, probouzí mi uši, abych slyšel jako učedníci. Panovník Hospodin mi otevřel uši, a já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět. Nastavuji záda těm, kteří mě bijí a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrývám svou tvář před potupami a popliváním. Panovník Hospodin je moje pomoc, proto nemohu být potupen,...
... proto tvář svou nastavuji, jako kdyby byla z křemene, a vím, že nebudu zahanben. Blízko je ten, jenž mi zjedná spravedlnost. Kdo chce vést se mnou spory? Postavme se spolu! Kdo bude můj odpůrce na soudu? Ať ke mě přistoupí! Hle, Panovník Hospodin je moje pomoc. Kdo mě chce obvinit ze svévole?" (I 50, 4-9b)
Ježíši, tak velmi nám pomáháš svou bezmeznou důvěrou Otci a darováním se. Pomáháš nám pochopit, že věci se nikdy zcela neskončí tím, co nazýváme konec a že na jedno se jistě můžeme spolehnout:
"Hospodin Bůh mi pomáhá, proto nebudu zahanben." Ano, mnohé situace v našich životech vypadají jako definitivní prohra, ale boj na Tvé straně je vždy vítězný. Lidé vidí v Tvém kříži smrt - Ty víš, že je to právě život - a to v plnosti - a pro všechny. Pane, nauč mě vidět Tvýma očima, nezapomínat, na čí straně chci být a že cokoli se stane, Ty zvítězíš.
Převzato z
mojakomunita.sk, 1. dubna 2015,
článek naleznete
zde.
