Dva kardinálové aktivní na loňské Mimořádné synodě o rodině nabídli ve svých proslovech k anglickému publiku začátkem března překvapivě kontrastní poselství ohledně horkých témat Synody.
Zatímco americký
kardinál Raymond Burke vyzval křesťany, aby byli připraveni čelit mučednictví, pokud to bude nutné, při obraně manželství,
filipínský
kardinál Luis Tagle na totéž téma poznamenal, že se potřebujeme vyhnout "
tvrdému" a "
kritickému" slovníku o homosexuálech a katolících, kteří se "
znovu vezmou" bez anulace.
Kardinál Burke promluvil na konferenci, kterou organizovaly Společnost na ochranu nenarozených dětí a Hlas rodiny v severní Anglii. Kardinál řekl, že naše společnost se "
už více nemůže nazývat křesťanská" a vyzval k hnutí za novou evangelizaci, začínající od začátku.
"V našich dnech musí být naše svědectví o nádheře pravdy o manželství jasně srozumitelné a hrdinské", řekl.
"Musíme být připraveni trpět, tak jako během staletí křesťané trpěli, abychom uctili a zachovali živou úctu ke Svatému manželskému stavu."
Doporučil, abychom si za příklad vzali Sv. Jana Fishera, Sv. Tomáše Mora a Sv. Jana Křtitele. Tři muži, kteří "
byli mučedníci za obranu neporušitelnosti věrnosti a nerozlučitelnosti manželství."
"
Křesťanská víra a praxe musí být znovu předávána, jakoby poprvé, jak to bylo během prvních křesťanských století a v době evangelizace našich rodných zemí", řekl Burke.
,br>
"
Už se nepředpokládá křesťanský charakter kultury, i když to tak během staletí bylo." Křesťané, kteří se zavazují na tuto klíčovou misi, řekl, "
musí věnovat zvláštní pozornost posvátnosti manželství, věrnosti, nerozlučitelnosti a prokreativity manželského svazku."
Současná situace ve světě, jak řekl, se zrodila ze systematického oddělování prokreativity (otevřenosti pro zplození dětí, pozn. překl.) od sexuálního spojení. "
Člověk musí myslet na tu spoušť, kterou denně způsobuje našemu světu multi-miliardový pornografický průmysl, nebo neuvěřitelně agresivní homosexuální agenda, která může vyústit pouze v hluboké neštěstí a beznaděj těch, kteří jsou jí ovlivněni a také ve zničení společnosti, jak se to historicky vždy stalo.
"
Pro transformaci západní kultury je fundamentálně nutné ohlašovat pravdu o manželském svazku ve své plnosti a náprava antikoncepčního myšlení, které se bojí života a bojí se prokreativity."
Dodal, že tato evangelizace musí začít uvnitř samotné Církve. "
Pokud si nová evangelizace nenajde místo v manželstvích a v rodině, pak si nenajde místo ani v Církvi a ve společnosti."
Kardinál Burke varoval, že západní kultura je "
hluboce zmatená a ve stavu omylu o základní pravdě manželství a rodiny". Dodává, že tento zmatek se již dostal i do Církve.
Řekl, že Církev je "
pod tlakem zcela sekularizované kultury", zažila "
narůstající zmatek a dokonce omyly", které se dostaly dovnitř. "
Ty ji závažně oslabí, pokud úplně nezkompromitují svědectví Církve ke škodě celé společnosti."
"Tento zmatek a omyly se staly světu viditelné" během synody. Burke komentoval, že notoricky známý dokument Relatio ze středu Synody, který navrhoval, že
Církev by měla "přijímat a vážit si ... homosexuální orientace" byla "manifestem, jistým druhem podnětu" pro biskupy, aby tlačili na zrušení Církevního "trvalého učení."
Burke označil za první případ výskytu tohoto "
zmatku a omylu" na oficiální úrovni
promluvu kardinála Waltera Kaspera v únoru 2014 během konzistoře kardinálů. Kardinál Kasper je německý teolog, který je již desetiletí dobře známý jako přední hlas "
progresivistické" frakce v Církvi. I když bylo konzistorium tímto projevem údajně pobouřené, jelikož Kasper navrhl ustoupit od Církevního eucharistického pořádku a dát stranou morální učení o nerozlučitelnosti manželství, papež František druhý den
chválil kardinála za jeho
"jasnou" teologii.
Ve stejném čase na jiném místě Velké Británie,
kardinál Tagle z Manily odsoudil používání "
tvrdého" a "
kritického" slovníku na popsání hříchů cizoložství a homosexuálního chování. Po účasti na Kongresu Oheň mládeži v londýnské Wembley aréně řekl deníku
The Daily Telegraph, že Církev se potřebuje znovu naučit své učení o "
milosrdenství."
Kardinála, který byl nedávno papežem ustanoven hlavu Katolické biblické federace, začínají někteří pozorovatelé označovat za potencionálního kandidáta dalšího konkláve. Kardinál Tagle řekl Telegraph, že
Církev musí brát ohled na současné společenské trendy a psychologii ve své diskusi o sexualitě.
"
Musíme přiznat, že celá tato spiritualita, tento růst milosrdenství a implementace ctnosti milosrdenství je něco, čemu se musíme učit znovu a znovu."
"
Součástí toho jsou také změny v kulturní a společenské citlivosti, takže co v minulosti bylo přijatelným způsobem prokazování milosrdenství, ... možná v našem současném pojetí tak vnímáno není."
"Myslím, že i jazyk se už změnil, tvrdá slova, které se v minulosti používala na adresu homosexuálů a rozvedených či žijících odděleně, svobodných maminek a tak dále, byla v minulosti dost kritická", pokračoval kardinál.
"
Mnozí lidé patřící do těchto skupin byli škatulkovaní a to vedlo k jejich izolaci od širší společnosti. Nevím, jestli je to pravda, ale slyšel jsem v jistých křesťanských kruzích, že utrpení, kterým si lidé procházeli, bylo dokonce považováno za spravedlivý důsledek jejich chyb, v tom smyslu spiritualizovaný."
"
Ale jsme šťastní, že v tom vidíme a slyšíme změny."
Znovu zopakoval často používané klišé církevních představitelů snažících se o změnu Církevní "
pastorační praxe" směrem k lidem v "
nestandardních" sexuálních svazcích a řekl, že tím se nemění církevní učení. Zopakoval návrh kardinála Kaspera a jeho stoupenců, že to bude pouze záležitost posouzení "
individuálních případů."
"
Zde, minimálně pro Katolickou církev, existuje pastorační přístup, který se projevuje při radění, v svátosti smíření, kde jsou jednotlivé osoby a jednotlivé případy probírány specificky a individuálně, takže pomoc, pastorační odpověď, může být adekvátně poskytnuta osobě."
Kardinál pokračoval: "
Každá situace těch, kteří se rozvedou a znovu vezmou je zcela jedinečná. V konečném důsledku může být kontraproduktivní mít obecné pravidlo. Můj postoj je v této chvíli se zeptat, 'Můžeme brát každý případ vážně a existují v tradici Církve cesty k tomu, abychom se každému případu věnovali jednotlivě?' Doufám, že lidé uznají, že toto je to téma, kde není snadné odpovědět, 'ne' nebo 'ano'. Nemůžeme mít jeden recept na všechno."
Zdroj:
www.lifesitenews.com, 12. 3. 2015
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
