Prémiéry: ve středu 1.; 8.; 15. a 22. července v 16,30h
Opakování: čt: 8,55h; so: 22,30h; po: 22,30h; út: 23,15
Čtyřdílné dokudrama, natáčené v 7 zemích s renomovanými světovými historiky, objasňuje skutečné příčiny a motivace staletého křižáckého hnutí. Nepokrývá pouze období výprav do Svaté země, ale také boj za osvobození Pyrenejského poloostrova zpod muslimské nadvlády, jakož i obranu Evropy před expanzí Osmanské říše. Osvícenství, komunismus či mediální manipulace ...
Osvícenství, komunismus či mediální manipulace způsobily, že moderní člověk má ke křížovým výpravám rezervovaný, až negativní postoj. Přitom bez nepředstavitelných obětí mnoha křižáků by Evropa a pravděpodobně ani Amerika vůbec nevypadaly tak, jak vypadají dnes.
První část - Cesty víry
Jaké byly příčiny a motivace první křížové výpravy, kterou původně nazývali ozbrojenou poutí?
Putování na svatá místa mělo v náboženském životě křesťanů velký význam během celých dějin křesťanství. Od dob Krista se nejvýznamnější poutní místa nacházejí ve Svaté zemi, především v Jeruzalémě. Jen necelých 100 let od smrti proroka Mohameda si muslimové podmanili dvě třetiny tehdejšího křesťanského světa, včetně severní Afriky a Španělska. Dokonce útočili na Francii. Nakonec se křesťané rozhodli bránit a papež Urban II. vyhlašuje křížovou výpravu, jejímž cílem je pomoc byzantskému císaři a zajištění svobodného pohybu poutníků ve Svaté zemi. Úspěch první křížové výpravy historiky udivuje dodnes.
Druhá část - Křižácké panství
Po zázračném úspěchu první křížové výpravy zřídili křižáci ve Svaté zemi křižácké panství. Jedním z jejich největších úspěchů bylo, že dokázali úspěšně spravovat etnicky a nábožensky velmi různorodou společnost. Etnické čistky nepřipadaly vůbec v úvahu, křižáci se k podmaněným muslimům chovali dokonce lépe, než jejich předešlí vladaři. Poutníky ve Svaté zemi však i nadále propadávají bandité a muslimští útočníci, což vedlo ke vzniku rytířských řádů jako templáři, johanité nebo němečtí rytíři. Rytířské řády vznikaly i ve Španělsku a Portugalsku, kde bojovaly za osvobození od muslimské okupace. Zatímco na Pyrenejském poloostrově křesťané získávají zpět nové a nové území, ve Svaté zemi křesťané ztrácejí Jeruzalém.
Třetí část - Křesťanství odpovídá
Na třetí křížové výpravě se zúčastnili anglický král Richard I. Lví srdce, francouzský král Filip a německý císař Fridrich Barbarossa. I když se jim nepodařilo získat zpět Jeruzalém, získali zpět většinu původních křižáckých území. Čtvrtá křížová výprava neskončila podle plánu v Egyptě, ale v Konstantinopoli, což bylo zapříčiněno spletí mělo za následek spleť událostí.
O křižáckém hnutí je dnes rozšířeno mnoho mýtů a moderní společnost toto hnutí vnímá poměrně negativně. Podle novodobých renomovaných historiků se však například dětská křížová výprava nikdy neuskutečnila.
Během páté křížové výpravy navštívil křižáky i sv. František z Assisi a odvážně ohlašoval Krista samotnému Egyptskému sultánovi. Ve Španělsku dochází k rozmachu pouti do Santiaga de Compostelly ke hrobu apoštola Jakuba, který sehrál významnou roli v boji křesťanů proti muslimské okupaci Iberského poloostrova.
Čtvrtá část - Úspěchy a selhání
Francouzský král Ludvík IX. vedl dvě křížové výpravy, přesto nedokázal Svatou zemi udržet. Konstantinopol padá do rukou osmanských Turků, kteří expandují i do Evropy. Dvakrát Turci obléhali dokonce sousední Vídeň, obsadili i Budín a proto muselo být hlavní město Uherska přesunuto do Bratislavy. Turci vyhrávají všechny války, zvrat nastává až v námořní bitvě u Lepanta, kdy křesťanská flotila vyhrává. Zatímco křesťané zcela ztratili Svatou zemi, na Pyrenejském poloostrově definitivně vítězí, když dobudou poslední baštu muslimů - Granadu. I když papežové už několik století křížové výpravy nevyhlašují, křižácký ideál je živý i dnes a má velmi pozitivní a silný morální náboj.
Převzato z
http://www.tvlux.sk/,
článek naleznete
zde.
zde najdete
PROGRAM TV LUX
@@@
zde spustíte
TV LUX ŽIVĚ
www.tvlux.sk/nazivo/
(Na Fatym.con vydáno 10. 3. 2015, upraveno; 16. 3. 2015 - 71 přečtení
1. 7. 2020 - 5939 přečtení)