Kdyby mi Bůh daroval ještě drobeček života, využil bych ten čas nejlépe jak jen dokážu.
Pravděpodobně bych neřekl všechno, nad čím přemýšlím, ale určitě bych si promyslel všechno, co řeknu. Hodnotil bych věci ne podle ceny, ale podle významu. Spal bych málo a více snil, protože vím, že každou minutu se zavřenýma očima ztrácíme šedesát vteřin světla. Vstával bych, když jiní jdou spát, kráčel bych dál, když se jiní zastavují, pokračoval bych tam, kde to druzí vzdávají.
Kdyby mi Bůh ještě daroval drobeček života, prostě bych se oblékl a kráčel ke slunci a objevoval bych nejen své tělo, ale i svou duši. Přesvědčoval bych lidi, jak moc se mýlí, pokud si myslí, že je nevhodné zamilovat se, když je už člověk starý. Nevědí totiž, že stárnou právě proto, že utíkají před láskou.
Dítěti bych připravil křídla, ale dal bych mu je, až když se naučí létat. Rodičům bych připomněl, že honba za úspěchem a penězi nenaplní jejich život. Lidem ve vyšším věku bych připomněl, že smrt nepřichází se stářím, ale se zapomněním a opuštěností.
Tolik věcí jsem se naučil ... Naučil jsem se, že všichni chtějí žít na vrcholu hory, ovšem zapomínají, že opravdové štěstí se skrývá ve způsobu, jakým na něj vystupujeme. Naučil jsem se, že když novorozeně poprvé chytí ručkou prst svého otce, drží ho už navždy. Naučil jsem se, že lepší je dávat než brát. Naučil jsem se, že člověk se může dívat na druhého shora pouze tehdy, když mu chce pomoci vstát ...
Kdybych věděl, že tě dnes naposledy uvidím spát, silně bych tě objal a řekl bych: "Mám tě rád!" A nepředpokládal bych hloupě, že to přece dávno víš. Vždy je nějaké ráno a život nám vždy dává možnost udělat něco dobrého. Ale pokud se mýlím a dnešek je vším, co mi zbývá, chtěl bych Ti říct jak moc mi na Tobě záleží.
Ráno není zaručeno nikomu ani mladému ani starému. Možná, že dnes se naposledy díváš na ty, které miluješ. Proto se nezdržuj a udělej dnes to, co můžeš. Neboť pokud se ukáže, že se nedočkáš rána, budeš litovat den, ve kterém jsi neměl čas na jeden úsměv, či na jeden polibek. Budeš litovat, že jsi byl příliš zaujatý jiným a nemyslel si na to, co právě potřebují. Neodkládej to!
Buď vždy nablízku těm, které miluješ. Buď na ně laskavý a najdi si čas, abys jim také řekl: "Je mi těžko. Pomoz mi. Promiň. Prosím. Děkuji ... " a všechna ta laskavá slova, které znáš a přece tak málo používáš. Nikdo si tě nebude pamatovat pro Tvé utajené myšlenky a nikomu nepomůžeš svou láskou, jestliže ji nedokážeš a neprojevuješ. Dokaž svým přátelům a blízkým jak moc je potřebuješ a miluješ.
Tato slova adresuj komu jen chceš. Pokud to neuděláš dnes, tvé ráno a nový den budou stejné jako ty včerejší.
Krásný den
Není jisté, jestli tento nádherný a moudrý text je od spisovatele Gabriel García Márquez; ale určitě je napsán v milosti Boží.
Převzato z
modlitba.sk, 30. června 2013,
článek naleznete
zde.
