Ve dveřích starého obchůdku se objeví mladý zamilovaný pár, s touhou zarámovat svou první společnou fotografii. Vkročíc do obchodu jim oči padnou na tmavé stěny plné obrazů s nádhernými rámy. Držíc se za ruce, pomalými kroky procházejí po obchodě a důsledně si prohlížejí obraz po obraze, příjemně se usmívají a ukazují prstem na nejkrásnější obrazy a rámy. Z mnoha obrazů sálalo něco nevypověditelného a vtahujícího...
Postupně odhalí, že všechny obrazy mají něco společného. Všechny jsou svatební. Po chvíli se k nim přiblíží starý obchodník a do ticha řekne:
"Tyto obrazy nejsou přitažlivé kvůli rámu, ale kvůli tomu, co vyjevují. Pokud chcete dát správný rám vaší lásce - jděte s láskou před oltář ... " Po chvíli ticha se zaskočený a překvapený pár ještě jednou podívá do zkušených očí starého muže a odejde ...
Rám obraz chrání a zvýrazňuje jeho krásu
I když podle slov starého obchodníka důvodem přitažlivosti obrazu není rám, přece tvrdí, že právě rám zvýrazní to, co obraz vyjevuje. Rám splňuje dvě úlohy - obraz chrání a zvýrazňuje jeho krásu. I svátost manželství je takovým rámem - obraz lidské lásky chrání a zvýrazňuje.
Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem
"Bůh stvořil člověka jako muže a ženu, aby byl jeho obrazem." (Gn 1, 27) V tomto řeckém překladu knihy Genesis je výstižně naznačena úloha muže a ženy (srov. Teologie těla VI.2). Úkolem muže a ženy v manželství je být Božím obrazem.
Tento obraz Boha je však lidským hříchem v člověku znehodnocen a zatemněn. Obraz člověka se podobá staré fresce na stěně chrámu, která je zanesena špínou a dalšími nánosy, které zakrývají původní krásu obrazu. V důsledku hříchu člověk přestává zjevovat Toho, jehož je obrazem. Kristus však svým darem vykoupení očišťuje tento obraz od nánosů a špíny, aby obraz, na který byl člověk stvořen, znovu zazářil v původní kráse.
Svátost manželství lidskou lásku chrání
Rám chrání obraz, ke kterému byl člověk stvořen. Chrání přirozenou lidskou lásku. Jelikož člověk nemůže garantovat trvalost a jistotu lásky svým tělem, které stárne; ani svými city, které jsou proměnlivé; ba ani svým rozumem a vůlí, uchovává a předává svou lidskou lásku do lásky mnohem větší a hlubší. Ta se stává rámem, který lidskou lásku chrání.
Zkušenost ne jednoho svátostného manželství potvrzuje to, že v náročných situacích jejich láska byla podepřena milostí, která nepocházela z jejich úsilí, ale z úsilí Toho, kterému se svátostí manželství svěřili.
Svátost manželství zvýrazňuje krásu lidské lásky a odhaluje něco z tajemství Boha
Svátostné znaky nemají zakrýt Boha v tajemných a nesrozumitelných symbolech, ale mají nám poodhalit něco z tajemství Boha. Tajemství vtahuje odhalovat víc. Jaké tajemství nebo vlastnost Boha nám odkrývá svátost manželství? Svátost manželství je znakem lásky Boha k člověku, odhaluje, že Bůh je láska ... To je důvod, proč je lidská láska, láska manželů, kteří se procházejí po ulici spolu s dětmi, pro jejich pozorovatele tak přitažlivá.
Člověk svým životem - vědomě či nevědomě - hledá Boha - Lásku,
"a jeho životu chybí smysl, pokud se mu nezjeví Láska, pokud se nesetká s Láskou, pokud ji neuzří a určitým způsobem si ji neosvojí, pokud nemá na ní živou účast." (Jan Pavel II. Vykupitel člověka, 10). Člověk žízní po Lásce, proto se Bůh rozhodl odhalit kus sebe v přitažlivé svátostné lásce manželů.
Stáváme se ikonou Boha
Pán Ježíš Kristus povyšuje přirozenou lásku muže a ženy na svátost (srov. KKC 1601) a vybírá si tak přitažlivý způsob pro zjevení sebe a své lásky k člověku. Prostřednictvím lásky manžela a manželky chce komunikovat a přiblížit člověku svou božskou podstatu. Kristus nekomunikuje sebe pouze přes normy, zákazy a příkazy, stává se přitažlivým skrze krásu, protože
"krása přitahuje, okouzluje a vzbuzuje zájem. Krása je schopna dotknout se nejhlubších pramenů naší touhy po Bohu. "(MI Rupnik, Krása jako východisko, s. 587-588). Ti, kteří následují Kristův hlas v panenství, jsou ochotni zanechat sítě, práci, rodinu ... ne proto, že jsou donuceni, ale lákání krásou. Totéž platí i o svátosti manželství. Krása dvou mladých lidí stojících v chrámu v den sňatku, se stává přitažlivou ikonou, přes kterou Bůh komunikuje sebe.
Být důvěrným obrazem
Ve svátosti manželství se zdůrazňuje odpovědnost všech svátostných manželů: být obrazem Boha. Výsada svátostného manželství, která je ikonou Boha, manželé zavazuje k tomu, aby byli důvěryhodným obrazem Boží podstaty. Kdekoliv se pohybují, svědčí o Jeho lásce. Stávají se proto odpovědnými za to, jaký obraz Boha komunikují.
autor: Richard Kucharčík
Převzato ze
zastolom.sk, 4. března 2015,
článek naleznete
zde.
