Zamyšlení nad evangeliem 1 neděle postní - cyklus B
Duch vyvedl Ježíše na poušť. Byl na poušti čtyřicet dní a byl pokoušen od satana, žil tam mezi divokými zvířaty a andělé mu sloužili.
Když byl Jan (Křtitel) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu.“ (Mk 1,12-15)
Ježíš se na své veřejné působení učitele Božího Zákona připravuje na osamělém místě v soustředění a modlitbě. Dnes bychom to vyjádřili takto: Dělá si soukromá duchovní cvičení, tedy exercicie. Právě zde se ho Boží odpůrce – satan – snaží odvést od jeho poslání, od jeho životního úkolu, a tím je spása člověka.
Stejně jako Jan Křtitel vyslovuje Ježíš úžasná slova, která Bůh adresuje člověku v evangeliu. V něm nám sděluje, že Boží království je tady, že Bůh je mezi námi, aby nám pomáhal, aby nás zachránil.
Proto Ježíš vyzývá člověka ke spolupráci s Bohem, tedy k pokání. V životní praxi to znamená přehodnocení dosavadního způsobu života, změnu životních postojů a hodnot…, které nás vzdalují od Boha i od člověka. Jde tedy o to, aby byly Boží dary využity v lidské činnosti takovým způsobem, aby byly účinným prostředkem na cestě k Bohu, který je cílem lidského života.
Na jiném místě evangelia vybízejí, abychom se nenechali svést, když nám říkají, že Boží království je tam či onde. Vyjádříme-li to dnešním jazykem, znamená to nenechat se manipulovat reklamou nebo líbivými slovy či pohodlným řešením, které se nabízí…
Tajemství, které nám dnes Ježíš sděluje, je:
Bůh je na mé straně, je se mnou, neopustí mě.
A tak s každým probuzením mám šanci začít, Bůh mi dává důvěru a očekává, že ho nezklamu.
Každý den si vlastním životem píšeme posudek, ve kterém lze číst, zda věřím nejen v Boha, ale i Bohu a jeho poselství v evangeliu.