Zamyšlení nad evangeliem 5 neděle v mezidobí - cyklus B
Ježíš vyšel ze synagogy a vstoupil s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. Šimonova tchýně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Tu ji horečka přestala a ona je obsluhovala. Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. Celé město se shromáždilo u dveří. I uzdravil mnoho nemocných s rozličnými chorobami a vyhnal mnoho zlých duchů. Nedovoloval však zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.
Brzo ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven, zašel na opuštěné místo a tam se modlil. Šimon se svými druhy se pustili za ním. Našli ho a řekli mu: „Všichni tě hledají!“ Odpověděl jim: „Pojďme jinam, do blízkých městeček, abych i tam kázal, protože kvůli tomu jsem přišel.“ A procházel celou Galilejí, kázal v jejich synagogách a vyháněl zlé duchy. (Mk 1,29-39)
V domě Petrově
uzdravuje Pán tchýni budoucího papeže. Jaké ovzduší muselo být v manželství a v rodině svatého Petra, když „hned s Pánem o ní mluvili“ a prosili o uzdravení tchýně!
Spasitel byl „doma“ u Petra; cítím se podobně „doma“ v Církvi, domě Petrově?
Každý stav má své těžkosti; nemohl by se však všude lepšit poměr mezi tchýní a zetěm, a naopak?! První apoštolové museli Boží řád plnit i v manželství a v rodinách.
Vděčnost Pánu
Tchýně svatého Petra hned ukázala, že je vděčna Pánu za uzdravení, a to způsobem ji přiměřeným.
Jsem vděčen Spasiteli za duchovní uzdravení plynoucí z vykoupení? Co já dělám způsobem mně přiměřeným pro Boží vládu v rodině, na pracovišti, ve společnosti?
Potřeba usebranosti
Křesťanský život vyžaduje občas ticho a vnitřní soustředění. Kristovy meditace a rozhovory s nebeským Otcem v tichu noci, pouště a hor jsou nám příkladem; jestliže nemáme vnitřní a vnější klid k modlitbě, nesmíme se divit, že nejsme vyslyšeni.
Každé denní jitro je okamžikem z doby božího stvoření, je novým začátkem – patří proto zvláštním způsobem Bohu první modlitbou.
Jak začínám první okamžiky dne, jitro? Používám klidné chvíle rána k obětování dne Pánu modlitbou, rozjímáním, mší svatou?
Hledám i v denní době chvíle usebranosti, např. při četbě? Nebo jsou mi duchovní úkony jen obtížnou povinností?
Kristus v našem středu
Lidé z Kafarnaa měli možná sobecké důvody, aby zdržovali Pána ve své krajině (např. vyhlídku na hmotný prospěch ze zázraků apod.). Pravděpodobně však hledali mnozí Pána i z ideálních důvodů a přinášeli velkou oběť času, když se účastnili kázání.
Hledám Pána v Písmu, modlitbě ve svátostech?
Máme v blízkosti zvláštní přítomnost Kristovu v Eucharistii;
dovedu Pánu obětovat čas svou účastí při mši svaté či při krátké návštěvě kostela?
Ke všem lidem
Je poslán Pán Otcem jako první „apoštol“, tedy ke všem národům, rasám a třídám všech dob. Jeho život je vyplněn apoštolským posláním.
Jsem učedníkem Páně po jeho příkladu, jsem-li apoštolsky smýšlejíc a činný. Nechci podporovat lokální církevní patriotismus ke škodě širšího apoštolátu, např. misií, všech stavů a podobně.
Lékař každé nemoci
Jak vítána je nám pomoc Páně v naších nedostatcích a nemocech! Nesmíme si však představovat Krista jako doktora všeobecného lékařství! Spasitel přišel především pro naši spásu a dává nám pro pozemský život jen to, co je zároveň prospěšné pro věčný život! Při divech Páně záleží na víře a důvěře člověka k Bohu.
Smím očekávat od Pána pomoc „ve všech nedostatcích“, jestliže mám pevnou důvěru v Boha.
Perly a chléb 1.díl, Perly a chléb 2.díl
autor: Josef Hrbata
rok vyd.: 1991
vydalo: katolické nakladatelství COR JESU, Český Těšín
ISBN: 80-900746-1-8
