Srdečně zdravím,
zamýšlela jsem se nad tím, jak vlastně věřící může vnímat, chápat a vstřebat dobu Vánoční, pokud se na ni řádně a dostatečně nepřipravil dobou Adventní.
Jak říká heslo Benediktinů: „Ora et labora“ , tedy: „ Modli se a pracuj.“ Modlitba je na prvním místě, má předcházet každou činnost, aby byla požehnaná a ve shodě s vůlí Boží.
Říká se: „Všechno se vším souvisí.“ Zde to bude platit dvojnásobně, protože Advent znamená z lat. adventus = příchod. Pokud již během Adventu prožíváme dobu Vánoční, tak asi na Vánoce jsme nepocítili nějak velkou změnu a radost ze změny např. střídmosti vs. hojnosti, tichosti vs. veselí, odříkání si vs. hodování, usebranosti a ztišení v modlitbě vs. radost z narození Pána v srdci. Díky přípravě může věřící zakusit na Hod Boží Vánoční vzájemnou lásku, vděčnost a radost ze společenství a z každého člověka.
V Lančově jsem pozvala děti z tábora na „potáborové setkání“. Zúčastnily se děti Darinka a Ivča. Díky tomuto setkání jsme se připravily na dobu Vánoční následovně. Na začátku Adventu jsme si vyrobily Adventní věnce a stromečky, zpívaly, vyprávěly si o Adventu, Vánocích, škole, dívčích snech a dívaly se na fotky z letního tábora ze Štítar. Měly domácí úkol: Adventní kalendář. Na každý den doby Adventní měly vykonat dobrý skutek a vylosovat si citát z Písma svatého. Na co nejvíc vzpomínám byla jejich bezprostřednost, radost z povídání, vyrábění a radostný zpěv při zhasnutém světle a zapálené první adventní svíce. Jak všem zářily oči a úsměv. Darinka přinesla požehnat Adventní věnec na mši sv., četla 2.
čtení a přímluvy. Moc děkujeme za spolupráci, ať ji Pán dál vede. A děkuji všem, kteří se podíleli na tomto setkání.
Zdroj: vlastní, wikipedia
