Zamyšlení nad evangeliem slavnosti Zjevení Páně.
Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za času krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se: „Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit.“ Když to uslyšel král Herodes, ulekl se a s ním celý Jeruzalém. Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Řekli mu: „V Betlémě v Judsku, neboť tak je psáno u proroka: „A ty Betléme v judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judskými předními městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu.“ Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do Betléma a řekl: „Jděte a důkladně se na to dítě vyptejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit.“ Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle – hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě.
Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí. Vystoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu své dary: zlato, kadidlo a myrhu. Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili jinou cestou do své země. (Mt 2,1-12)
Tři mudrci viděli vycházet hvězdu a šli za ní. Chtěli najít nově narozeného krále, poklonit se mu, uctít ho. Ani nebezpečný moment – setkání se žárlivým Herodem – je neodradil od cesty k nově narozenému Králi. Po rozmluvě s Herodem šli dále k novému Králi. Hvězda jim ukazovala cestu, až došli.
Dej pozor na svou hvězdu!
V minulém adventu jsme se snažili dávat pozor na zářící hvězdu, abychom při jejím sledování šli vstříc Vánocům. Brzy jesličky v kostele sklidíme, vánoční výzdoba a hvězdy zmizí, protože vánoční doba pozemské liturgie skončí. Právě tato skutečnost by nám mohla připomenout, že kromě každoročních liturgických Vánoc je nám každému dán také poslední, věčný, velký vánoční svátek: poslední a všechno rozhodující setkání se zmrtvýchvstalým Dítětem. Proto se musíme starat o to, aby když budou brzy pozemské hvězdy sundány, nám hvězda na další cestě nezapadla nebo nevybledla! Nikdo přece nechceme minout cestu k poslednímu, vlastnímu setkání se zmrtvýchvstalým Kristem a potřebujeme – právě v nebezpečných situacích našich dnů – zářivou hvězdu, která nás povede k cíli zrovna jako ty tři mudrce.
„Hvězdy“ jako pokyny k setkání s Bohem
Co by nám mimo vánoční dobu mohlo být hvězdou, která nás přivede blíže k cíli života, k setkání s Bohem? Napadá mě spontánně více hvězd k orientaci.
1)Abychom uviděli třpyt hvězdy, musíme
PŘICHÁZET DO KOSTELA. Aby naše hvězda nezašla nebo nevybledla, potřebujeme místo kostela: prostor usebranosti, prostor modlitby, prostor vyjádření a vyplakání, prostor děkování, prostor úsměvu, prostor svátostí, prostor posily, prostor zakoušení Boha…
2) Aby záře hvězdy neochabla nebo nezašla na naší celý život trvající adventní cestě k narozenému a zmrtvýchvstalému Králi, měli bychom
SLYŠET ZVONY! Údery hodin každou hodinu nás mají upomínat, abychom cítili, jestli náš život probíhá smysluplně, nebo nesmyslně. Zvonění při Anděl Páně nás zve ke krátkému usebrání v modlitbě.
3) Abychom nesešli z cesty, aby nám hvězda svítila dále, mělo by k tomu patřit
SETKÁNÍ S KNIHOU NEBO HUDBOU! Ať jsou to biblické hodiny, psané modlitby, ať jsou to jiné knihy a životní svědectví – nebo hudba na CD, zpěv, koncert. Kniha a hudba mohou být média, aby naše životní hvězda nevybledla. Duch a duše se mají podporovat, potřebují ale také čas oddechu.
4) Pro mnohé je důležité
SETKÁNÍ S PŘÍRODOU A STVOŘENÍM. Z části ve vlastní zahradě, v blízkém okolí, zčásti na dovolené dá se zažít blízkost Boží.
5) Dbej na to, aby tvoje hvězda nezašla nebo nevybledla! Tato výzva by se měla zřetelněji objevit v
SETKÁVÁNÍ S LIDMI. Výměna zkušeností, rozhovor, setkání, bezprostřednost – zvláště s „výživnými“, obohacujícími, sílu dodávajícími lidmi. Ale také povzbuzující vztah ke slabým, pomýleným lidem patří k tomu, aby moje hvězda nezhasla a nevybledla.
6) Na mnoha dveřích září v těchto dnech písmena požehnání (K+M+B) koledníků. My všichni potřebujeme požehnání. Kéž by naším životem z našich domovů a domů vycházelo hvězdné světlo pro svět. Dbejme na to, aby Bůh také skrze nás byl živý v tomto čase!
Když jsou vánoční hvězdy zabaleny, musíme se starat o to, aby naše hvězda nezašla nebo nevybledla: Starejme se o to, aby při všech nárocích začínajícího roku, při všech nerovnostech, které na nás čekají, zůstal pohled volný pro cíl, kam nás chce zavést záchranná hvězda: k poslednímu společenství s Bohem, které už v našem všedním dnu začalo.
