Vězněm sexuálního obchodování s lidmi jsem byla od 14-ti do 17-ti let. Obchodování s lidmi není jako jakékoliv jiné legitimní odvětví. Je to absolutní anarchie. Neexistují žádná pravidla.
Já sama jsem byla počata během brutálního znásilnění a dozvěděla se o tom, když jsem byla velmi mladá. Toto vědomí a pohlavní zneužívání mým vlastním otcem a později strýcem z maminčiny strany způsobilo, že jsem se cítila zranitelná a méně hodnotná než ostatní. Měla jsem 12, když se moje matka podruhé rozvedla. Do třinácti jsem už byla namočená v drogách a alkoholu, flákala jsem se po okolí a tvrdla s jedním kulturistou v černém Cadillacu. Byl trpělivý, když se mi dvořil a manipuloval mnou tak, aby mě dostal do postele.
V sexuálním obchodu s bílým masem mě nedržely zámky, mříže nebo pouta, ale strach, vyhrožování a beznaděj. Vůbec jsem nedoufala, že by mi pomohly nějaké autority. Jeden apartmán, ve kterém jsem jednou byla, si pronajal kandidát na post šerifa tohoto malého města. Někteří z klientů byli obchodníci, poradci města, odborníci, ale i vyvrhelové, kteří měli radost z násilí a bolesti.
Poprvé mě prodal na moje čtrnácté narozeniny. Stála jsem asi ve osmi centimetrech rozbředlého sněhu, moje tenisky byly plné ledové vody, třásla jsem se před místní drogerií na konci ulice, kde jsme bydleli, a čekala jsem, až mě vyzvedne Ace. Kupec byl nadšený, když se dozvěděl, že jsem tak mladá, že je mi to trapné a že mám strach.
Ace mě sexuálně prodal stokrát. Pak mě prodal jinému člověku, který mě také prodával na sex. Byla to bažina zneužívání, znásilnění, pokusu o sebevraždu, nespavosti, choulení se u dveří a na schodech kostela, drog, pití, zatýkání a pěstounské péče a opětovného útěku. V sedmnácti mě prodali jednomu člověku jako
"domácího miláčka" . Myslela jsem, že to bude bezpečnější - alespoň budu sloužit jen jemu. Oblékl mě a vzal mě na pěkné večeře. Dostala jsem práci. Nakonec jsem se cítila trochu stabilně, tak trochu normálně.
Řekl mi, že pokud bych otěhotněla, tak bych musela jít na potrat. Vyděsilo mě to, ale neměla jsem pocit, že mám na výběr.
Po čtyřech měsících jsem otěhotněla. Tehdy pěstí udeřil na dřevěné opěradlo pohovky a vykřikl: "Já nechci ŽÁDNÝ život!" Bylo to děsivé - jeho hlas mě provrtal jako náboj. Tento muž byl bezvýznamným bossem organizovaného zločinu. Řekl, abych šla na potrat, jinak mě zabije. Věděla jsem, že je to pravda. Jeden z jeho výpalníků byl mým pasákem. Mnohokrát mě zbil a znásilnil. V jeho přítomnosti jsem se objednala na potrat.
Dejte "like", pokud jste
PRO-LIFE!
Ten večer jsem doslova zvedla své ruce k nebi, plakala jsem a modlila se: "Bože, jestliže si skutečný prosím, pomoz mi!" Nějak jsem usnula a měla jsem živý sen o potratu z pohledu zevnitř dělohy. V té době jsem o potratu nic nevěděla, ale teď vím, že mé děťátko bylo velmi pravděpodobně přesně na té úrovni vývoje, jak se mi zdálo. Ty malé ruce a nohy, ta malá tvář, žebra a krev - bylo to děsivé! Od nepaměti jsem chtěla být mámou.
Když jsem se probudila, volala jsem všem, na které jsem si vzpomněla. Procházela jsem staré vizitky, které mi lidé kdysi dali. Kontaktovala jsem jednoho sociálního pracovníka, který se mi pokusil pomoci, když jsem jednou utekla. Našel porodnici, kam by mě vzali. Někteří přátelé by uskladnili moje věci. Ale jak se dostanu pryč? Můj únosce trval na tom, abychom po provedení potratu šli na večeři.
A ten den přišel. Odešla jsem a spolu s tímto sociálním pracovníkem jsme udělali nezbytná opatření. Vrátila jsem se však a připravila jsem se na večeři. Byla jsem taková vyděšená, že jsem plakala a byla jsem celý den téměř hysterická. S oteklou tváří a podlitýma očima jsem se třásla a s mělkými nádechy dostala do auta. Nervózně jsem se vrtěla - a i moje nádechy byly nepravidelné. Koktala jsem, když jsem mu říkala, že bych chtěla odejít a žít u bratrance, který by mi dal práci.
"Něco se mi na tom stole stalo," řekla jsem,
"už tu víc nechci být". Myslela jsem, že to pochopí, protože mi mluvil o jiných dívkách, které již nutil k potratům a nechal je odejít. Celý večer jsem vůbec nemohla sedět, protože jsem se bála, že by to zjistil. Často jsem chodila do koupelny a během jídla jsem plakala předstírala nevolnost a bolest. Během cesty domů mi řekl, že můžu odejít, ale že ho budu muset vyhledat, pokud bych se vrátila do města.
Na druhý den jsem se rychle přestěhovala. Slíbila jsem Bohu, že pokud bude moje dítě v pořádku, tak své dítě vychovám v bázni před Pánem. I bylo, a tak jsem splnila slib. Lidé, kteří mě znají dnes, nemohou pochopit, že jsem žila takový život. Vysvětluji jim: To, že jsem zachránila své dítě, zachránilo život mně.
DATUM ZDROJE: 18. Dec 2014
ZDROJ: LifeSiteNews
Převzato z
lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
