Za posledních šest let jsem potkala mnoho různých lidí. Potkala jsem mnoho radikálů, nestranných i nejistých. Setkala jsem se s lidmi, kteří se pohybují po celém spektru mezi "volbou" (choice) a životem. Společnou tendencí, kterou jsem viděla - tak u těch, kteří se považují za zastánce pro-life jakož iu těch, kteří obhajují potrat - je to, že obě strany zastávají ve svém přesvědčení výjimku týkající se znásilnění. Často slyším lidi říkat věci jako: "Myslím, že potrat je špatný, s výjimkou extrémních případů, jakým je například znásilnění.
Dovolte mi začít řešení tohoto problému tím, co víme o nenarozených: jsou živí a jsou to lidé. Nejde zde o náboženské přesvědčení, ale o vědecky podložené skutečnosti. I společenské zákony považují lidský život za hodný toho, abychom si ho vážili. Proto jediným rozumným závěrům ke kterému můžeme dospět, je říci, že od chvíle, v níž jsou nenarozené děti lidmi, jsou nenarozené děti jako takové cenné.
S tímto vědomím se nyní dostáváme k výjimce týkající se znásilnění. Výjimka týkající se znásilnění ignoruje výše uvedené základní pravdy, protože říká, že lidský život počatý při znásilnění je kvůli okolnostem jeho početí jaksi méně hodnotný. Problém je v tom, že pokud by se toto zdůvodnění rozšířilo a pokud by se z něj vyvodili logické závěry, nejen že by bylo nenarozené dítě počato při znásilnění méně hodnotné než ostatní lidé, ale menší hodnotu by mělo dítě, batole, teenager i dospělý, který byl počat při znásilnění.
Při osvojení si pro-life postoje, člověk, který říká, že lidský život začíná v okamžiku početí, souhlasí s vědou. Pro-life jednotlivec s ní také souhlasí, když říká, že lidský život je cenný. Tím, že s tím zastánce pro-life souhlasí, automaticky ve svém přesvědčení eliminuje "životaschopnost" potratové výjimky. On či ona souhlasí s tím, že každé nenarozené dítě si zaslouží život. Pro výjimky tu není místo.
Chápu, proč lidé takový pohled přijmou: ženská práva, osobní zkušenost, soucit. Faktem však zůstává, že bez ohledu na to, jak soucitná se taková osoba může vykreslovat, výjimka týkající se znásilnění ignoruje lidskost nenarozeného dítěte, které bylo počato při znásilnění, a tím ignoruje i lidskost dítěte, které se již narodilo. Dítěte jako Isabella.
Laura a Isabella mají zcela jedinečný příběh. To, co zde chci zdůraznit, není fakt, že Laura je odvážná nebo že Isabella je rozkošná (i když obě tato tvrzení jsou pravdivá). To, co chci zdůraznit, je skutečnost, že v případě, že by se výjimka týkající se znásilnění dotáhla do úplného konce, Isabella by měla být považována za méně hodnotnou než jakékoliv jiná holčička jejího věku. V případě, že by se výjimka týkající se znásilnění dotáhla do úplného konce, v jakékoli fázi jejího života by ji někdo - kvůli okolnostem jejího početí - mohl zabít.
Neodsuzuji ty zastánce pro-life, kteří věří ve výjimku týkající se znásilnění. Pokud se tak rozhodnou, jako jednotlivci mohou tuto výjimku věřit. To, o čem mluvím, je, že nikdo nemůže věřit ve výjimku týkající se znásilnění a přitom zůstat intelektuálně poctivý.
Vždy jsem zastával názor, že v hnutí pro-life, musíme všichni být buď studení nebo vroucí. Jak by řekla Rebecca Kiessling: "Žádné výjimky. Žádné kompromisy. "Pokud si nejste jisti, na které straně byste měli stát, pokud jde o výjimku týkající se znásilnění, poraďte se s Laurou a Isabellou. Jsem si jistá, že vám budou mít co říct.
18- letá Lia Mills je zakladatelkou a ředitelkou True Choice, pro-life organizace, která si klade za cíl chránit a podporovat ty, kteří čelí neplánovanému těhotenství.
DATUM ZDROJE: 18. Nov 2014
Zdroj:
LifeSiteNews
Převzato z
lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
