Svoje postřehy ze života na faře ve Vranově nad Dyjí použil pan doktor Stanislav Doležel ve své další básni, kterou věnoval kněžím FATYMu.
Modlitba, oběť, kněžská svatost
přinášejí naplnění, radost.
Jsou silou k plodné pastoraci
a podmínkou ke kněžské práci.
A hle - otec Milan, celý svěží,
časně zrána k autu běží.
Pak po celodenní pastoraci
znaven se večer domů vrací.
Kol sebe nadšení a potěchu
na všech místech šíří.
I vězňům přináší útěchu,
na únavu se neohlíží.
A otec Marek - jakbysmet,
celý den ho nevidět.
Tiskový apoštolát, publikační práce,
mládež, misie a poutě,
to je víc než pastorace!
A co otec Jiří - jak ten se zapojuje!
Svým humorem je povzbuzuje.
Vinici obdělává též otec Nik,
další skvělý pomocník.
Tito Ježíšovi služebníci
mají velkou Pomocnici.
Maria je vede a všechny nás
ke svému Synu v tento čas.
