en, kdo chce být blízko Bohu, bude muset vždy vynaložit velkou víru.
Na víru nikdy nebudou stačit naše smysly. Pán Ježíš to věděl, a chtěl nám nechat něco ze své přítomností. Proto ustanovil svátosti.
Věříme, že je ve svátostech přítomen Bůh. Je však třeba ke svátostem přistupovat s velkou vírou. Pán Ježíš víru vyžadoval u těch, které uzdravoval. A ti, kteří k němu s vírou přicházeli byli uzdraveni, dokonce i tehdy, když byli uzdraveni bez Ježíšově přímé účasti. Příkladem je žena trpící dvanáct let krvácením:
"A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu.
Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!“
Ježíš se obrátil a spatřiv ji řekl: „Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.“ A od té hodiny byla ta žena zdráva."(Matouš 9, 20-22)
Každá svátost je Boží dotek. Když přijímáme rozhřešení, dotýká se nás Bůh. Když jdeme ke svatému Přijímání proniká Bůh celou naší bytost, aby nás upevnil v dobrém.
