Naše neschopnost mít děti se přetavila na schopnost dělat mnoho jiných věcí.
Existuje jistá myšlenka, která je obsahem většiny příběhů o neplodnosti. Jejím smyslem je zdrcující utrpení a ztráta bez ohledu na výsledek. Tato myšlenka kontrastuje tak velmi s mou vlastní zkušeností, že někdy si musím připomenout, že já mám také svůj příběh neplodnosti.
Výraz neplodnost může být lékařsky a technicky přijatelný, ale není to termín, který bych použila na popsání mého života. Nedávno se mě kamarádka ptala na radu pro někoho, kdo zápasí s neplodností. Řekla jsem jí, že si nejsem jistá, jestli jí umím poradit, protože já s ní ve skutečnosti vůbec nebojuji.
Přesto, že Bůh nenaplnil mou dávnou touhu mít děti, naplnil můj život mnoha jinými dary, že můj skutečný zápas spočívá v tom, jak zůstat věrnou služebnicí v tak velké hojnosti.
Měla jsem 26 let, když jsme se s manželem rozhodli, že je čas mít dítě. Ale miminka nepřicházela. Když mi diagnostikovali endometriózu - zřejmě viníka mé neschopnosti počít - absolvovala jsem operaci. Můj doktor mi řekl, že do šesti měsíců otěhotním. Miminko však stále nepřicházela.
Spolu s manželem jsme se rozhodli, že další řízení v této věci pro nás nepřipadá v úvahu. I když jsme baptisté, věříme principům stanoveným v katolické církvi v instrukci Donum vitae (Dar života), které dělají rozdíl mezi medicínskými zásahy, které asistují manželskému svazku v dosahování těhotenství a zásahy, které nahrazují prokreativní manželský akt. Souhlasíme s rozlišením, které definovali někteří křesťanští ETIC a teologové mezi plozením a reprodukcí: Zatímco reprodukce může být dosaženo několika způsoby, k plození dochází v tajemství, když se dvě těla stávají jedním a vytvoří další tělo.
Toto jsou naše přesvědčení. Při jejich dodržování jsem byla rozhodnuta vyrovnat se s tím, co bych byla ztratila, pokud bych je nedodržela. Nikdy jsem si nepředstavovala, co bych byla získala. Získala jsem svobodu od tyranie reprodukčních technologií, které by proměnily naši manželskou postel na výrobní místo; proměnila bych své tělo na úložiště nepotřebných, umělých hormonů a léků; a zkrátila čas na nekonečnou sérii 28 - denních cyklů.
Přítel, který léta sloužil jako pastor, viděl mnoho neplodných párů jako těch, které se dožadují úspěchu. Pokud ho nedosáhnou, tak zoufají více nad selháním procedury, než nad nepřítomností dítěte. Selhání lidského úsilí a technologie mohou a často i způsobují ještě větší utrpení. Naše rozhodnutí nás osvobodilo od potenciálního utrpení.
Co je však ještě důležitější, s mým zrakem upřeným na tuto možnost, moje oči byly svobodné vidět věci, které mi Bůh přinášel. Pokud jsem někdy inklinovala k lamentování nad nedostatkem dětí, Bůh mi nikdy na to nedal čas. Odpovědí na mou každou soukromou, horlivou prosbu k Bohu, byla Jeho odpověď - otevření dalších, jiných dveří: možnost jít na misie, napsat nějaký článek, nečekaná smlouva na novou knihu, nečekaná práce, neočekávané povýšení, možnost postarat se o stárnoucí rodiče, student, který potřeboval speciální pomoc, další studentka, která mi řekla, že jsem jí "skutečnou mámou", nebo jiná, která si mou radu nakonec vzala k srdci.
Nikdy jsem neztratila touhu mít děti, nikdy jsem nepřestala uchovávat v srdci moje oblíbená jména, pro případ. Ale Bohu díky, jsem dávno ztratila touhu mít něco, co mi není jasně dané Boží rukou, něco, co by nebylo dobré a dokonalým darem shora (Jakub 1:17).
Bible je plná příkladů lidí, kteří vzali plození dětí do vlastních rukou místo toho, aby raději důvěřovali Božím cestám a Jeho načasování. Následky byly devastující.
V dnešní době je neplodných podle Středisek pro potlačování chorob 6% vdaných žen ve věku 15 až 44 let. Aby se naše neplodné příběhy přeměnily na vyprávění plné naděje a uzdravení, musíme se naučit dívat a odpovídat na neplodnost (nebo svobodný stav nebo na jakoukoliv jinou životní cestu, která se vymyká zažitým společenským očekáváním) v širší realitě evangelia.
Je jisté, že nelze eliminovat celou bolest neplodnosti. Většina této bolesti je zvěčněna kulturou, která nedává dostatečný důraz na úspěch přijíždějící po přijetí našich limitů, ale spíše na neustálý tlak na jejich zbytečné překonávání.
Díky rozhodnutí přijmout život a limity, které mi Bůh daroval, se můj život stal bohatým na plodnost.
Autor: Karen Swallow Prior
Převzato z
zastolom.sk, 11. listopadu 2014
článek naleznete
zde.
