Myšlenka papeže Pavla VI. z jeho exhortace Evangelii nuntiandi.
CÍRKEV JE POVOLÁNA PRÁVĚ K TOMU, ABY POKRAČOVALA VE SVÉM POSLÁNÍ HLÁSAT EVANGELIUM. A KŘESŤANSKÉ SPOLEČENSTVÍ SE SKUTEČNĚ TAKÉ NIKDY NEUZAVÍRÁ PŘED DRUHÝMI. JEHO VNITŘNÍ ŽIVOT SPOČÍVAJÍCÍ V MODLITBĚ, NASLOUCHÁNÍ BOŽÍMU SLOVU A TOMU, ČEMU UČILI APOŠTOLOVÉ, V BRATRSKÉ LÁSCE A V LÁMÁNÍ CHLEBA, TENTO ŽIVOT NABÝVÁ SVÉHO PLNÉHO VÝZNAMU JEN TEHDY, STÁVÁ-LI SE I SVĚDECTVÍM, BUDÍ-LI OBDIV, VEDE-LI DRUHÉ K OBRÁCENÍ – STÁVÁ SE HLÁSÁNÍM RADOSTNÉ ZVĚSTI.
