Volby sice právě skončily, nicméně budou další a katolíkům by měly být některé skutečnosti jasné. Proto uveřejňujeme článek PhDr. Radomíra Malého, který vyšel v Řádu 3/2012.
Katolíkům v Čechách, na Moravě a ve Slezsku by mělo být (žel často není) jasné: do Parlamentu ČR nelze volit politické subjekty nebo osoby, které nezastávají v otázce nenarozeného i končícího života, manželství a rodiny katolický postoj. Jak je tomu ale s volbami komunálními a s volbami do krajských zastupitelstev, která o těchto záležitostech nerozhodují, neboť ty nejsou v jejich kompetenci? Smí tady dát katolík svůj hlas kandidátovi, jenž například hájí dovolenost potratu nebo legitimitu homosexuálního soužití?
Logicky by odpověď měla znít kladně. Jenže pozor, je to hluboký omyl! Samozřejmě krajská a komunální zastupitelstva o legalitě interrupcí, homosexuality nebo eutanazie nerozhodují, zabývají se hlavně praktickými problémy obce nebo regionu, ale dám-li politikovi, který zastává pro mě jako pro katolíka nepřijatelné názory, svůj hlas, vyjadřuji tím nepřímo podporu i těmto názorům. A nejen to. Pokud se tento člověk dostane do zastupitelstva, posílí svoji politickou pozici, což mu umožní v pozdějších parlamentních volbách snadněji se umístit na kandidátku. A v parlamentě už o morální otázky skutečně jde.
Proto je pro katolíka otázkou svědomí nedat hlas propotratovým a progejovským politikům ani v krajských a v komunálních volbách. Jenže jsou dnes ještě nějací jiní? Existují regiony, zejména na Moravě a ve Slezsku, kde se ještě vyskytují relativně nábožensky zachovalé obce. Tam není problémem volit např. KDU-ČSL a zakroužkovat kandidáta hájícího katolické principy, lze však volit i jiný subjekt, pokud taková osobnost za něj kandiduje, důležité je ale zakroužkovat ji. Co má ale katolík dělat v regionu, kde je religiozita slabá a na kandidátce žádné strany (ani KDU-ČSL) se nevyskytuje nikdo, jenž by hájil katolické pozice? Přiznávám, že odpověď je tady nesnadná. Přesto řešení, jež jsou v souladu s katolickým svědomím, existují.
Někteří katolíci nejdou volit vůbec. Není koho, říkají. Často mají pravdu. I toto může být někdy dobrým řešením, má ale jedno úskalí. Ignorováním voleb přispívá katolík v našem perfidním systému k tomu, že neodevzdané hlasy propadnou ve prospěch velkých politických stran, z nichž všechny, jak je známo, jsou poznamenány propotratovou a protirodinnou ideologií a také korupčním prostředím. Totéž platí i v případě volby maličké strany, u níž je zřejmé, že se nikam nedostane.
Lze vybrat i jiný postup: Mezi kandidáty, ať už náleží k jakémukoliv politickému subjektu, najít takového, jenž sice není proti interrupcím, ale není ani pro ně, nemá prostě v této věci jasno a nezabývá se tím, což představuje rozdíl proti jiným. Samozřejmě ani s takovým postojem nelze souhlasit, nicméně volba tohoto politika, i když nekatolíka nebo nevěřícího, je přece jen v plejádě současné zkázy mravů nejmenším zlem. Nejlépe je hledat takového kandidáta, pokud jde o volby na komunální nebo krajské úrovni, ne v politické straně, ale v nějakém regionálním čistě funkčním sdružení, jež je ryze pragmatické a nikoli politické, na komunální úrovni jsou to např. různá "Sdružení pro město" apod. Taková seskupení nemají totiž na rozdíl od politických stran žádnou ideologii.
Nicméně i toto řešení má své trhliny. Politik, zastávající v morálních otázkách "neutrální" stanovisko, může díky komunálním nebo krajským volbám posílit svou pozici a dostat se později do Senátu nebo do Sněmovny. Tak potom, když dojde na otázku např. eutanazie nebo homosexuálních sňatků, se octne pod tvrdou masáží svých poslaneckých kolegů a kolegyň, aby hlasoval v rozporu s přirozeným mravním zákonem. Nemá-li pevný postoj, vyplývající z víry, přizpůsobí se tomuto nemravnému trendu, protože nechce mít problémy. Proto je přece jen v některých případech lepší první varianta, tj. nejít k volbám vůbec. Není však optimální. Pro volby do Poslanecké sněmovny, Senátu a i do krajských zastupitelstev si lze vyřídit na obci voličský průkaz, odcestovat do oblasti, kde kandiduje člověk s katolickými zásadami, a odevzdat svůj hlas jemu.
V každém volebním obvodu mohou vypadat kandidátky různě, proto nelze dávat jednoznačně podrobné recepty. Nicméně nikdy není v souladu s katolickým přesvědčením a s věrností Kristu dát svůj hlas propotratovému politikovi - a to ani v krajských a komunálních volbách. Možná někdo namítne: Ale jsou přece i jiná zla, ne pouze potraty. Ano, jenže viděli jste už někdy politika, který obhajuje potraty a homosexuály, jak statečně bojuje proti tunelování a korupci? Já ne. Spíš naopak právě ti nejhorlivější zastánci potratů, sodomie a eutanazie jsou nejvíce zkorumpovaní.
