Od
16. 11. - 23. 11. 2014 povede FATYM s Boží pomocí lidové misie v Radostíně a v Pavlově ve farnostech P. Pavla Habrovce. Poprosili jsme ho o rozhovor, ve kterém představil své farnosti.
1. Mohl byste představit Vaši farnost ?
Působím ve farnostech Radostín nad Oslavou a Pavlov. Nacházejí se na Vysočině mezi městy Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Naše farnosti jsou „katolické“, to znamená, že až na výjimky jsou všichni lidé pokřtěni. Aktivně se na bohoslužbách účastní něco přes třicet procent lidí žijících ve farnosti. Kněží, kteří dříve ve farnosti působili, kladli důraz na zachovávání Božích přikázání a účast na svátostech. U starších věřících je víra postavena na poslušnosti k těmto hodnotám. U mladší generace, u mládeže a dětí již nestačí pouhá poslušnost k duchovním hodnotám, je nutné zprostředkovat, že za nimi stojí živý vztah k Pánu Bohu. Bohužel starší generace nedokázala víru, jako živý vztah předávat a vlivem dalších okolností sekularizující se společnosti, se víra ze života lidí i v našich farnostech vytrácí. Vždyť více jak šedesát procent lidí aktivně s Církví nežije!
2. Jaké máte zkušenosti z lidovými misiemi ?
Zde v Radostíně a Pavlově působím již šestý rok. Dřívější působiště byly tři farnosti blíže Novému Městu na Moravě Radešínská Svratka, Olešná a Jámy, kde jsem působil něco více jak devět let. Zde jsme v roce 2005 prožili Lidové misie pod vedením otce Marka Dundy a jeho týmu. Při nich jsem byl svědkem, že při kající pobožnosti dva muži, kteří dlouhé roky spolu nemluvili, si podali ruce. Na mše svaté pro děti chodívaly během misii především rodiče s dětmi, které pravidelně nechodili na nedělní bohoslužby a dnes vnímám i zpovzdálí, že jsou aktivními účastníky života farnosti. Během misií přijalo svátost smíření několik lidí, kteří již celé roky nebyli u svátostí. Pro mne byl jeden z nejsilnějších prožitků, kdy jeden muž nebyl přítomen, když jsme žehnaly domy, nechal si mne zavolat ještě během misií, abych mu dům posvětil, přijal celoživotní svatou zpověď. Byl vážně nemocný a krátce po misiích jsem mu v nemocnici mohl udělit svátost nemocných, podat Pána v Eucharistii a takto usmířen s Bohem, mohl vejít do věčného Božího království. Vnímám také, že misie přispěly k propojení mezi životem farnosti a jednotlivými obcemi a celkovému aktivnímu životu z víry.
3. Co Vás přimělo pozvat do farnosti misionáře ?
Přál bych si, aby lidové misie prohloubili u věřících vědomí, že náboženství, je vztah živého člověka k živému Bohu a ti, kteří jsou mu vzdáleni, aby tento vztah objevili, nebo se k němu vrátili a abychom z tohoto vztahu žili na všech úrovních osobního, náboženského i společenského života.
4. Jak se na lidové misie připravujete ?
Již více jak rok před konáním lidových misií jsem oznámil záměr o jejich uspořádání farní radě a po přijetí záměru také celé farnosti. Po celý rok se denně společně před bohoslužbami i soukromě za lidové misie modlíme. Snažíme se také nabídnout Pánu osobní oběti na tento úmysl. Požádal jsem některá řeholní společenství, aby se za duchovní přinos misií v našich farnostech modlili. Pravidelně během roku přijíždí do farností otec jáhen Ladislav Kinc, který je členem misijního týmu a o lidových misiích má promluvu. Ve spolupráci s obcemi připravujeme misijní kříž a jsem takto vděčný, že při přípravě misií můžeme přes misijní kříže být s vedením obcí v úzkém spojení. Také informační leták o misiích vyjde s měsíčním předstihem v obecních zpravodajích. Bezprostředně, před misiemi s kněžími budeme procházet obcemi a ve všech domech nabídneme požehnání domu. Děti roznesou misijní koláče a také do rukou v každém domě dají misijní zpravodaje. O misiích také bude informovat rozhlas jednotlivých obcí. S otcem Markem Dundou jsme navštívili vedení školy a domluvili vstup kněží misionářů do jednotlivých tříd. V průběhu roku také otec Marek se zúčastnil farní rady, podobně i otec jáhen Ladislav a společně s těmi nejbližšími, jsme mohli hovořit o významu misií a jejich průběhu. Zdůrazňuji lidem ve farnosti, že misie jsou tak významnou událostí pro farnost, která se zde konala před šedesáti sedmi lety a měla by se opakovat tak za deset až patnáct roků, že je dobré, si vzít na dobu misií i dovolenou.
5. Co od lidových misií očekáváte ?
Vyjádřil jsem to již v bodě 2 a 3. Ale mám-li své očekávání zobecnit, přál bych si, aby přinesly oživení víry u všech, kteří žijí v našich farnostech i v jejich okolí, protože na program lidových misií zveme i lidi z širokého okolí prostřednictvím letáků a plakátů. Kéž dá Pán Bůh k tomuto konání svou milost a požehnání a Panna Maria nás provází svou mateřskou přímluvou
Prosíme, pamatujte na zdar těchto misií ve svých modlitbách.
Foto ze života ve farnostech:
pašijový zpěv
farní ples
Pustá Rybná
farní den
putování s mladými po Balkánu
pouť starších do Šaštína
příprava na 1. Svaté Přijímání
