"Takový otec ... který se modlí spolu s dětmi, čímž projevuje své královské kněžství, sestupuje do hloubky srdcí dětí, kde zanechává stopy, které nedokáží smazat ani budoucí životní události" (Jan Pavel II., Familiaris Consortio, 60).
Láska otců vůči svým dětem je ohrožena mnoha společenskými, kulturními a ekonomickými skutečnostmi. Věda potvrzuje, že
přítomnost otce v domácnosti má zásadní význam pro výchovu citově normálních a duchovně žijících synů. [1] Dobrý otec koná, aby ochránil tajemství lásky, do které svobodně vstoupil a ke které se zavázal: manželství a rodinu. Toto tajemství se dá vidět v jeho lásce vůči své nevěstě, svým dětem a v daru rodiny.
Do tohoto tajemství vstupuje kněz jako důležitý činitel. Od začátku mužova rozhodnutí oženit se a založit rodinu zastává kněz zásadní roli. Kněz svátostně zprostředkovává bezpodmínečnou Kristovu lásku, když je svědkem manželství a později křtu dětí. Kněz smiřuje muže s Bohem a dává jim a jejich rodinám za pokrm chléb života. Kněz je zde na to, aby nabízel svůj život v oběť, aby Kristus mohl stále konat včas, šířit svou spásonosnou přítomnost v svátostných znacích a skrze ně.
Kněze oslovujeme "otče" v prvé řadě proto, že obětuje svůj život za ty, které miluje, za ty, které miluje Kristus - Boží děti (Jan 1,12; 1 Kor 4,14-15; Gal. 4,19).
Otec rodiny se proto má hodně co učit od duchovně a emocionálně zralého kněze, protože oba kráčejí po stejné cestě: takové, která není zasvěcena sebenaplnění, ale službě potřebám druhých skrze Kristovu moc a v ní. Otec chrání tajemství rodinné lásky a podněcuje je vnitřním životem, který je určen vztahem ke Kristově lásce a oběti za jeho nevěstu, církev.
Ať už se jedná o kněze nebo o otce, jejich otcovský život není o jejich potřebách, je o potřebách druhých. Povolání k otcovství vede k životu oběti. Kněz a otec jsou spojenci, kteří se později navzájem povzbuzují, aby dělali víc než jen to, co je nezbytné ve službě duchovnímu blahu těch, kteří jsou v jejich péči. Jak řekl papež Jan Pavel II .: "
Role a poslání otce v rodině a pro rodinu mají jedinečný a důležitý význam ... otcova nepřítomnost způsobuje vážné potíže ... [muž] bude vydávat svědectví, které přivádí děti k živému setkání s Kristem a s církví" (Jan Pavel II, Familiaris consortio, 25).
Děti musí mít možnost vidět svědectví svého otce milovat až do smrti. Takový závazek je podstatou skutečné mužské užitečnosti své manželce a dětem. Všichni manželé a otcové vědí, že nezralé sklony, které slouží k uspokojení vlastního ega (pozůstatek života zasvobodna) se pomalu očišťují, když jsou věrni každodenním závazkům svého otcovského poslání. A všichni dobří křesťanští manželé a otcové touží po této očistě, protože chtějí vstoupit do sebeobětující lásky Kristovy.
Páry potvrzují tuto touhu vstoupit do Kristovy lásky tím, že uzavírají manželství před knězem v rámci eucharistické církevní liturgie.
Otcové a kněží jsou dnes spojenci v boji o uchování manželství jako absolutní hodnoty v kultuře, která netoleruje žádné absolutní pravdy.
Dcn. James Keating, Ph.D.,
http://thosecatholicmen.com/fathers-should-protect-the-mystery-of-family-love/
Převzato z
http://zastolom.sk/,
článek z 10. 9. 2014 naleznete
zde.
