Zamyšlení nad evangeliem 22 neděle v mezidobí.
Ježíš začal svým učedníkům naznačovat, že bude muset jít do Jeruzaléma, mnoho trpět od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit, a třetího dne že bude vzkříšen. Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat: „Bůh uchovej, Pane! To se ti nikdy nestane!“ On se však obrátil a řekl Petrovi: „Jdi mi z očí, satane! Pohoršuješ mě, neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské!“ Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne ho. Neboť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši? Nebo jakou dá člověk náhradu za svou duši? Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.“
Tajemství kříže patří podstatně ke Kristu a ke křesťanství
Mesiáš není slavnostním Božím poslem, nýbrž „Synem člověka“, který musí mnoho trpět. „Musí“ znamená Boží vůli; Bůh tedy rozhodl, že bude Mesiáš trpět a „každý, kdo má na mysli Boží věci“ musí projít utrpením, protože to je nutná, Bohem ustanovená cesta ke zničení mechanismu zla. Proto patří smrt k úkolu Mesiáše a k rázu pravého učedníka patří ochota vzdát se světských úsudků o „nesmyslném utrpení“. Stavba Církve začíná naukou Páně o kříži!
Kříž utrpení bude vždy „pohoršením“: zde pro Petra, později pro ostatní učedníky, pro Židy i pohany a pro všechny časy. A přece nelze zamlčet tento kříž v radostném poselství spásy, ani jej zapřít v našem denním životě.
Jsem ochoten přijmout ze srdce toto Boží rozhodnutí „ skrze kříž k věčnému životu“?
Církevní úřad ve službě kříže
Úřední osoby nesmí hledat sebe, nýbrž musejí stát ve službě kříže. Jen tam překonají vůdcové Církve proti-božské síly antikristovy, kde jednají ve smýšlení Kristově a ve znamení kříže. Neexistuje křesťanské učednictví bez ochoty nést kříž.
První pád Petrův
Sotva byl Petr vyznamenán příslibem primátu, hned přichází zkouška, zda jsou u něho v souladu oba nutné pilíře Církve: duch víry a úřad. A Petr musí zažít pokoření, neboť ve zkoušce neobstál: má sice víru a lásku, ale ještě v nedostačující míře, protože se ještě prosazuje příliš „tělo a krev“. Pravá víra a láska musí vést k Bohu a k uskutečňování jeho vůle – jinak je to jen zdánlivá víra a láska a konečně sebeláska.
Pravá víra je bezvýhradná oddanost v Boží vůli. Pán používá vůči Petrovi dost drsných a tvrdých slov, protože chce naznačit důležitost věci, totiž nauku o nepostradatelnosti kříže k výkupnému dílu: „Jdi mi z očí, pokušiteli!“ Sama lidská vina bez zatvrzelosti však není překážkou Božímu povolání a milosti, jestliže se dá člověk napomenout. Petr se nestal antikristem, nýbrž náměstkem Kristovým, protože se „obrátil“. Brzo po této neúspěšné zkoušce jej bere Pán sebou na horu proměnění; pro utvrzení Petra koná Spasitel zázrak s penízem chrámové daně; bere jen Petra se syny Zebedeovými do své blízkosti na Olivetské hoře a přes druhý pád Petrův v jeho trojím zapření Páně mu udělí Pán po zmrtvýchvstání nejvyšší církevní úřad.
Naprostá oddanost do Boží vůle až k oběti života
je požadována prvním výrokem Páně: „Kdo chce za mnou přijít, zapři se, vezmi svůj kříž a následuj mne“.
Výraz „vzít svůj kříž“ pochází jistě z tehdejší soudní praxe, že si totiž museli odsouzení k ukřižování sami nést kříž na popraviště. V křesťanském smyslu nelze ovšem přehlédnout napodobení Pána, jenž nesl svůj kříž na Golgotu a znamená to konkrétně pro každého křesťana, aby přijal úradky Boží vůle jako Ježíš s naprostou odevzdaností, i když Bůh žádá křížovou cestu.
„Svůj kříž“ znamená, že máme přijmout oddaně svou životní cestu jako Boží vůli. Výraz
„zapři se“ znamená vzdát se své vůle a svých malých lidských práv vzhledem k božímu nároku na člověka. Jde tedy o opravdovou oddanost Bohu v celém životě – nejen o drobné asketické překonání zlých náklonností a trpělivé snášení denních nepříjemností.
Slovo Páně o kříži bereme nepříliš vážně, zvykli jsme si na kříž jako na ozdobu oltáře či ložnice; kříž však je též absolutním Božím požadavkem pro náš život. Kříž byl tehdejší šibenicí a znamenal tehdy i dnes ztrátu pozemského života prolitím krve; jak jej můžeme snižovat na zlatnickou ozdůbku na stříbrném řetízku?
Pokládám se v duchu slov Páně za „odsouzeného k popravě“? Jak to vypadá s mou askezí, se sebezapřením?
Není mi trapnou tato otázka, když uvážím svou touhu po dobytí světských pozic, hříšných rozkoší apod.?
Cena spásy
je bezmezná a proto nezaplatitelná. „Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život (věčný)?
Tento verš znamená v souvislosti předchozího poučení Páně spíše duchovní diskvalifikaci člověka, jenž nepoznal cenu spásy: Je pošetilcem, kdo si neváží věčného života z Božího poselství více než nějakého ukojení pozemských tužeb. Naproti tomu dosáhne plnosti života z Božího evangelia ten, kdo se rozhodne pro spolupráci v Božím království.
Je nerozumný, kdo si chce zajistit pokoj, pohodlí a životní bezpečnost vědomými hříchy, např. podvodu, křivé přísahy, manželské nevěry, nenávistných činů, odpadu od Církve či vytím s vlky…
Může najít pokoj duše, kdo se sám zahodil? Může najít štěstí, kdo se rozhodl jednat proti Bohu?
Konečnou pohnutkou následování Krista
je eschatologická myšlenka: „Kdo se totiž bude stydět za mne a za moje slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, také Syn člověka se bude za něj stydět, až přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly“. S důvěrou může očekávat věčnou odplatu a obstojí před věčným soudem, kdo věrně dosvědčil svým životem a slovem uprostřed nevěřících lidí Kristovo poselství o absolutním nároku Božím na člověka, protože se lidé stali nevěrnými Bohu.
Všechno pozemské je jen předposlední, provizorní, pomíjející; křesťanu musí jít hlavně o poslední skutečnost věčného života. Příchodem Kristovým už začala tato skutečnost skrytě existovat; plně zazáří na konci časů.
Křesťan je tedy vnitřně plný víry a dychtivého očekávání této skutečnosti a zaměřuje na ni po celý život pohled, slovo a čin.
Perly a chléb 1.díl, Perly a chléb 2.díl
autor: Josef Hrbata
rok vyd.: 1991
vydalo: katolické nakladatelství COR JESU, Český Těšín
ISBN: 80-900746-1-8
