U protinožců je rozruch. Jistý anonymní australský pár si objednal dvojčata od náhradní matky z Thajska, ale smlouvu nedodržel. Tento pár si totiž domů přinesl jen dceru, po tom, co se druhé dítě, chlapeček, jménem Gammy, narodil s Downovým syndromem.
Na náhradní matce těchto dvojčat, Pattaramon Chanbovou, tak byla ponechána péče o dnes už půlročního Gammyho, který má i vrozenou srdeční vadu a bude muset podstoupit drahé operace.
Australský ministr pro imigraci, Scott Morrison, Chanbuovou právem nazval "absolutní hrdinkou" a "světicí". Když byla v sedmém měsíci těhotenství, pár ji zjevně požádal, aby s Gammym šla kvůli jeho Downovému syndromu na potrat. Ona to však odmítla, protože potrat považovala za čin proti svému budhistickému přesvědčení. Když se narodil a jeho rodiče ho opět odmítli, rozhodla se, že ho bude milovat a stane se jeho matkou. Navzdory své nejisté finanční situaci se rozhodla přerušit svou práci, aby se o něho mohla starat. Toto je pravá láska, dobročinnost a velkodušnost.
A přece Chanbuová, která měla jen 21 let, má už dvě malé děti a pracuje jako pouliční prodavačka potravin v Thajsku. Rozhodla se pronajmout svoji dělohu páru ze západu, protože těch mizerných 9300 dolarů, které jí byly slíbeny (ale stále, jak se zdá, jí nebyly vyplaceny) za devět měsíců nošení dvojčat, představovalo cestu zbavení se dluhů a zabezpečily by vzdělání pro dvě její děti. )
S lidmi, kterým děti nosila, se dokonce nesetkala až do té doby, dokud neviděla jejich otce po porodu dvojčat.
Ženy jako Chanbuová jsou najímány agenturami pro náhradní mateřství (Nazveme je "mlýny" nebo "továrny na děti") v rozličných rozvojových zemích, asi nejznámější je Inde. Reprodukční technologie umožnily vzestup takového druhu obchodování s lidmi. Jde v podstatě o dobrovolné zotročování chudobných žen, které souhlasí s oplodněním cizími embryi a často s odebráním se do speciálních zařízení, kde nemají žádný kontakt s vnějším světem, zatímco se z nich stávají pouze rostoucí dělohy. Finanční kompenzace je podle západních standardů až směšně nízká, to je důvodem, proč se mnohé z našich párů střední vrstvy hrne do těchto míst.
Příběh Gammyho představuje tak mnoho z toho, co je špatné na používání reprodukčních technologií, ale sahá to dále. Celá sobecká mentalita, která je na pozadí potratů, se dostává na povrch mezi řádky tohoto smutného a téměř nepochopitelného odmítnutí Gammyho jeho rodiči.
Děsivou pravdou je, že jejich příběh není ani zdaleka tak neobvyklý, jak bychom si mohli myslet. Mnoho dalších párů v naší společnosti přistupuje k reprodukčním technologiím jako zákazníci, kteří si kupují produkt. Nakonec, jde tu jasně o výměnu peněz, takže tyto dvojice očekávají běžné práva kupujícího na splnění svých požadavků. Pro Gammyho rodiče není informace o tom, že jsou Bohem nad životy svých dětí, nic nového. Na cestě k náhradnímu mateřství možná zničili další dvě děti, a to běžná embrya navíc, která mohla být vytvořena prostřednictvím jejich používání metody IVF.
Ve společnosti, která denně potratí tisícovky dětí, má dítě hodnotu a zaslouží si žít jen tehdy, pokud je "chtěné". Jestliže je dítě nechtěné, ať už kvůli nějaké "chybě", která je v samotném dítěte (a to může být jednoduše i pohlaví dítěte) nebo proto, že rodiče, ať už z jakéhokoliv důvodu, nejsou "připraveni" mít děťátko, dítěti je odepřeno úplně každé lidské právo. "Zavražděno, hozené do koše, nikdo se nepodívá zpět- toto je, jak nám říkají "právo ženy."
Jak potom můžeme být překvapeni, když dvojice chladně odkráčí pryč od svého živého syna? Dva měsíce před jeho narozením se už rozhodli, že si zaslouží být zabit. Faktem je, že i v Severní Americe zemře při potratu nejméně
90% nenarozených dětí, kterým je diagnostikován Downový syndrom. A to navzdory tomu, že
99% lidí s Downovým syndromem
uvádí, že jsou se svým životem spokojeni. Není to teda o dítěti, ale všechno je o rodičích a o jejich vlastním vnímání "kvality života", když se mají starat o ne úplně dokonalé dítě.
Je čas na dlouhý pohled do zrcadla. Jestliže se nám nelíbí, co se stalo Gammymu, měli bychom se pořádně a dlouze zamyslet nad tím, co se každý den děje právě tady u nás doma.
Převzato z
lifenews.sk, 6. srpna 2014
článek naleznete
zde.
