Tábor Jeníkovských dětí ve Vranově nad Dyjí mým pohledem.
Dne 5.7.2014 jsme vyrazili se skupinkou asi 20 dětí z Jeníkovské farnosti a okolí vlakem na dalekou cestu směr Vranov nad Dyjí. Díky otci Markovi, který nám ochotně naložil všechna zavazadla do auta a odvezl na Moravu, jsme měli hodně ulehčené cestování. Trochu jsem se obával 5ti hodin jízdy v jednom vlaku z Ústí nad Labem do Břeclavi, ale proběhlo to až na malé vyjímky příjemně. Zbytek cesty motorákem do Znojma a do konečné Šumné probíhal klidně.
Po příjezdu na faru následovala večeře, kterou nám ochotně připravila místní paní Gajdošová. Poté proběhlo malé seznamovací kolečko a pak příjemná večerka.
V polovině týdne jsme díky velikému přispění otce Marka byli pozváni na oběd do příjemné restaurace ve Znojmě, kam nás přesunuli asi 5 auty ke kostelu u sv. Mikuláše. Tam byla sloužena mše svatá s uvodním přivítáním znojemského děkana Jindřicha Bartoše. Po mši svaté jsme díky časovému prostoru navštívili kostel sv. Jana Křtitele a hrobku kapucínů.
Po této návštěvě, jsme se poposunuli do restaurace, kde nás čekalo milé přijetí pana majitele a ještě vetší překvapení pro děti, že k obědu pro nás připravili květákovou polévku a smažený sýr s opečeným bramborem, jako desert domací jablečný štrůdl.
V pondělí byla sloužena jako každý rok mše svatá na střeše Restaurace Štika na vranovské pláži, kam jsme se vydali již po obědě a využili času ke koupání. Při mši svaté se udělovalo požehnání jednomu poutníkovi, který se rozhodl vydat pěšky do Říma s plnou polní na zádech. Tak mu každý zúčastněný udělal křížek na čelo a popřál mnoho sil do tak daleké cesty.
V patek se někteří jedinci chystali na odjezd domů a pomale se začala uklízet fara.
V sobotu po snídani a rozloučení s místními a těmi, kteří zůstávali ve Vranově, jsme se vydali pěšky na vlak do Šumné. Tam jsme díky asi kilometrové zacházce někteří nedošli a tito byli popovezeni autem.
Cesta zpět do severočeského Jeníkova, kde jako doprovod byli vybráni tři stateční Lojza, Martin a Rosťa, probíhala celkem v klidu. Až při posledním přestupu v Ústí nad Labem do Duchcova nám pan průvodčí oznámil, že děti jsou sprosté a nevychované. Pokud si je nezklidníme, tak je začne vylučovat z přepravy. Ale díky Bohu jsme dojeli všichni v pořádku beze ztrát.
