Nejvyšší soud pro lidská práva v Evropě odmítl uznání požadavku zavedení "práva" na manželství osob stejného pohlaví, když řekl transsexuálovi (bývalému muži, nyní ženě a jeho manželce), že by jim měl postačovat civilní svazek.
Evropské zákony v oblasti lidských práv nevyžadují, aby členské státy EU „zaručovaly párům stejného pohlaví možnost uzavřít manželství", uvádí se v rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v kauze, která otestovala nejkrajnější hranice možností v oblasti práva.
Strany sporu a příznivci "manželství" osob stejného pohlaví uznávají, že výsledek byl předvídatelný. Rozsudek tak jasně kodifikoval postavení homosexuálů v Evropě v situaci, kdy v řadě zemí Evropy aktivisté za "právo na manželství homosexuálních dvojic" již přímo připravují politické podhoubí pro vznik takové legislativy. Homosexuálním aktivistům tak bylo řečeno, že manželství osob stejného pohlaví není lidským právem.
Skutečnosti tohoto klíčového případu jsou následující:
Heli Hämäläinen z Finska prodělal v roce 2009 operativní změnu pohlaví, aby se anatomicky jevil jako žena, navzdory tomu, že má se svou manželkou od roku 2002 dítě. Před operací se neúspěšně snažil změnit svou právní identitu z muže na ženu.
Žalobu k Evropskému soudu podal poté, co mu bylo sděleno, že to není možné, dokud zůstává ženatý, protože Finsko neumožňuje osobám stejného pohlaví uzavírat manželství. Hämäläinen a jeho manželka tvrdí, že jim jejich náboženské přesvědčení brání rozvést se, a že civilní svazek jim podle finského práva neposkytne stejné výhody jako manželství.
Evropský soud se vyjádřil jednoznačně. Uvedl jen, že evropské zákony v oblasti lidských práv nepředpokládají manželství osob stejného pohlaví, a tudíž homosexuálním párům musí postačovat civilní soužití.
Soud potvrdil, že ochrana instituce tradičního manželství je opodstatněným státním zájmem – implicitně tak podpořil názor, že vztahy mezi osobami stejného pohlaví nejsou totožné s manželstvím mezi mužem a ženou, a může s nimi být v oblasti práva nakládáno rozdílně.
V rozsudku se uvádí, že evropské zákony v oblasti lidských práv uznávají „základní právo muže a ženy uzavřít manželství a založit rodinu“ a „zakotvují tradiční pojetí manželství jako svazku mezi mužem a ženou“. Tím je řečeno, že neexistuje žádný evropský konsensus o manželství osob stejného pohlaví, protože pouze 10 ze 47 zemí se právně zavázalo je umožňovat.
Rozsudek patrně nepotěší skupinu aktivistů pro práva homosexuálů ve Finsku, kde parlamentní výbor minulý měsíc zamítl manželství osob stejného pohlaví ještě před tím, než mohlo být podruhé od roku 2012 předloženo k hlasování. Finsko je jedinou skandinávskou zemí, která nepovoluje manželství osob stejného pohlaví.
Překlad klíčových ustanovení rozsudku přinášíme zde:
"71. Soud připomíná svou judikaturu, podle které článek 8 Úmluvy není možné vykládat tak, že tento ukládá povinnost státům poskytnout stejnopohlavním párům přístup k uzavření manželství (viz Schalk a Kopf proti Rakousku, číslo 30141/04, § 101, ECHR 2010).
96. Soud připomíná, že článek 12 Úmluvy je lex specialis pro právo vstoupit do manželství. To zajišťuje základní právo muže a ženy uzavřít manželství a založit rodinu. Článek 12 výslovně stanovuje, že manželství spadá pod regulaci vnitrostátních právních předpisů. Článek stvrzuje tradiční pojetí manželství jako svazku mezi muže a ženou (viz Rees proti Spojenému království, citovaný výše, § 49). I když je pravda, že některé smluvní státy rozšířili manželství i na partnery stejného pohlaví, článek 12 není možné vykládat tak, že ukládá povinnosti smluvních států umožnit přístup k manželství párů stejného pohlaví (viz Schalk a Kopf proti Rakousku, citovaný výše, § 63).
73. Podle informaci dostupných Soudu (viz paragraf 31 [Belgie, Dánsko, Francie, Island, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Holandsko a Velká Británie], je jasné, že v současnosti 10 členských států umožňuje párům stejného pohlaví, manželství. (…)
74. Proto není možné říci, že existuje evropská shoda na umožnění párů stejného pohlaví manželství."
Italský ústavní soud se minulý měsíc zabýval téměř stejnými skutečnostmi. Tento soud také uvedl, že civilní svazky jsou přiměřené k ochraně zájmů párů stejného pohlaví.
Americký nejvyšší soud loni odmítl říci, že manželství mezi osobami stejného pohlaví je právem podle Ústavy USA nebo podle mezinárodního práva. V případě, který se týkal zákona, jenž bránil americké federální vládě uznat manželství osob stejného pohlaví, soud prohlásil, že se jednotlivé státy mohou rozhodnout, zda povolí nebo nepovolí osobám stejného pohlaví uzavřít manželství.
Převzato z
claritatis.cz, 25.července 2014
článek naleznete
zde.
