Článek Petry Babulíkové na stránkách
www.cestaplus.sk je tentokrát určen především ženám:
Začnu tak zhurta - citátem z Pavlova Prvního listu Timoteovi 2, 9a: "Podobně i ženy se mají chovat důstojně. Ať jsou v oděvu ozdobeném cudností a ať se krášlí skromností ..."
Cudnost. Ne, nenapsala jsem to bez háčku, nemá to být "čudnost" - "divnost". Ačkoli ... cudnost se dnes asi nenosí. Pro někoho přežitek, pro někoho důkaz náboženského fanatismu. Pro mě a množství mých kamarádek zcela normální volba.
Oblékat se cudně (v dnešní době tedy i "divně") je snadné, pokud pod nohama vrže sníh a při výdechu se před pusou objevuje obláček. Kdo by už jen běhal v minisukni po lednové ulici: D
Přichází však léto. Město se plní bosýma nožkama, na čem by nebylo nic zvláštního. Je opravdu horko, dusno, parno. Dlouhé rukávy střídají trička na ramínka, dlouhé kalhoty zase ty krátké. Nesoudím, i když z rozhovorů s kamarády vím, že horké dny jsou časem vnitřních bojů. Víte, cudnost, čistota ... stejná kategorie.
Co mě však vytáčí, jsou ty tvoje holá stehýnka, ramínka a hluboký výstřih během mše svaté. OK, venku je téměř třicet stupňů - a to je jen květen - ale prosím, neříkej mi, že se to těch 60 minut nedá vydržet v střídmě dlouhé sukni a ne-tak-velmi-otevřeném topíku :)
Pro porovnání...
....... pokračování článku na
http://www.cestaplus.sk/cestaplus/clanok/27-05-2014-na-zelanie-cudnost
Převzato z:
http://www.cestaplus.sk/cestaplus, 27.05.2014
