Na jedné webové stránce mě zaujal název článku, o který bych se s vámi chtěla rozdělit. Jde o kratičké zamyšlení nad evangelie 6. neděle velikonoční.
Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. A já budu prosit Otce, a dá Vám jiného Přímluvce, (aby s vámi zůstal navždy: Ducha pravdy.) (Jan 14,15-16)
Milovat Ježíše a zachovávat jeho slovo patří neoddělitelně k sobě.
I když nám to muselo dojít už snad stokrát, přesto to potřebujeme slyšet stále znovu a jasně, protože nám to jaksi nejde samo!
Jak můžeš milovat Ježíše, a přitom se nad člověka vedle sebe povyšovat?!
Vždyť On dal svůj život, aby i tenhle „mamlas“ mohl žít věčně…
Jak můžeš milovat Ježíše, a přitom špatně myslet nebo pomlouvat člověka,
na kterém Bohu záleží?
Milovat Ježíše znamená den co den hledat cestu:ke vzdorujícím dětem,
k nechápajícím rodičům, k sebestřednému, chronicky nespokojenému partnerovi,
k vyčerpanému a uzavřenému kamarádovi, kolegovi…
Nevíme jak? Je to nad naše síly? „Není to pro nás“?
Ježíš má povzbuzení pro každého z nás:
„A já budu za vás prosit Otce, a dá vám Ducha.“
„Miluješ mě?“
