Rozjímání nad Slovem Božím, nad životem a jako poctu panu Josipu Kleczkovi – k chvále Boží jáhen nazval Slunce a hvězdy.
Čtení z první knihy Mojžíšovy:
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.
I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.
I řekl Bůh: „Buď klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod!“ Učinil klenbu a oddělil vody pod klenbou od vod nad klenbou. A stalo se tak. Klenbu nazval Bůh nebem. Byl večer a bylo jitro, den druhý.
I řekl Bůh: „Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!“ A stalo se tak. Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že to je dobré. Bůh také řekl: „Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny,a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!“ A stalo se tak. Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny. Bůh viděl, že to je dobré. Byl večer a bylo jitro, den třetí.
I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let. Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí.“ A stalo se tak. Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy. Bůh je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí, aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré. Byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.
Slyšeli jsme Slovo Boží.
Slova svatého evangelia podle Jana
Ježíš řekl svým učedníkům: „Ať se vaše srdce nechvěje!
Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby nebylo, řekl bych vám, že odcházím vám připravit místo? A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. Cestu, kam já jdu, znáte.“
Tomáš mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“
Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho už znáte a viděli jste ho.“
Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce – a to nám stačí.“
Ježíš mu odpověděl: „Filipe, tak dlouho jsem s vámi, a neznáš mě? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říci: ‘Ukaž nám Otce’? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; to Otec, který ve mně přebývá, koná své skutky. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně. Když nevěříte, věřte aspoň pro ty skutky. Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i ten bude konat skutky, které já konám, ba ještě větší bude konat, protože já odcházím k Otci.“
Slyšeli jsme Slovo Boží.
Otče Josefe, bratři a sestry, vážení hosté!
Dnešní rozjímání nad Slovem Božím, nad životem a jako poctu panu Josipu Kleczkovi – k chvále Boží jsem nazval
Slunce a hvězdy.
V prvním čtení jsem slyšeli prastarou zprávu o stvoření světa – úvod do knihy, která je souborem 72 knih a učí nás pravdě o Bohu, člověku a jejich vzájemném vztahu. Slova, která jsme slyšeli nás učí tom, že vše co koná Bůh je dobré. Mluví také o tom čemu zasvětil pan doktor Kleczek svůj život na základě snů, které snil zde v této vesnici, v které prožil dětství. Období, které prožil – pro většinu z nás v nepředstavitelné materiální bídě, ale dobu, která pro něj znamenala vždy velmi mnoho, jak víme z jeho vyznání z lásky k Vysočině a Štěpánovu.
Tak jako většina skutečných lidských hvězd k nadání, které dostal, přidal osobní píli a snahu učit se. Sám se dobře učil a nakonec se stal učitelem – nejen v naší zemi, ale v celém světě uznávaným odborníkem. Odborníkem, který si výsledky své práce nenechává sám pro sebe, ale rozdává je svým žákům a posluchačům. A navíc rozdává je způsobem pro nás srozumitelným, skrze knihy, které napsal – o vesmíru a slunci.
Každá mše svatá – zvláště zádušní – je na prvním místě poděkováním. A protože na této mši svaté, která je obětována za pana učitele, je víc učitelů, tak bych nás chtěl povzbudit slovy, která řekl nedávno také učitel – papež František při setkání s více než 300 000 učiteli, žáky a rodiči všech italských škol. „Miluji školu – miloval jsem ji jako žák, student, učitel a biskup. Proč? Protože škola učí člověka pravdě, kráse a dobru“ Jsem přesvědčen o tom, že pan Josip Kleczek by tato slova podepsal také.
Náš drahý zemřelý objevoval krásu vesmíru a Slunce. Krásu, ale také nezbytnost jejich existence pro život člověka. Vnímal slunce jako jeden z nezbytných zdrojů života na zemi. Poznal krásy světa – ale v jeho mysli nepředčily krásu toho místa, kde teď jsme – okolní krajiny – napsal: „Stavská, Chocholík, Luzník, Hradisko, Láze – žádné hory se jim nevyrovnají. Poznal světové řeky – Svratku stavěl mezi nimi vždy na první místo. Proč? Napsal tato slova ……Proto se „domů“ moc těším, věřte mi. Pepík z Tahiti. Toto místo vždy bylo jeho domovem, místo jeho dětství, místo jeho snů. Nedávno jeden z velkých mužů naší země řekl při pohledu na krásy Vysočiny tato slova: „Buďte vděční za Vysočinu a její krásy. Myslím si, že tento nádherný kraj stvořil Pán Bůh v sobotu odpoledne, aby měl kam jít v neděli na procházku.“
„Mezi hvězdami tvoje jméno zapsal si Pán.“ Mše svatá je také prosba – prosba za živé a zemřelé lidi. Pan doktor se svým celoživotním vědeckým bádáním zabýval vesmírem a sluncem – nebem. Už prastaré národy věřili v boha – slunce. Pro nás křesťany, když se snažíme pochopit velikost pravého Boha skrze obrazy může být – do určité míry - slunce zdroj světla, tepla, života obrazem Boha a hvězdy – jsou obrazem člověka, které vidíme díky tomu, že odráží, nesou světlo slunce – Bůh stvořil člověka ke svému obrazu. Bůh – Láska – stvořil člověka z lásky a pro lásku.
Toto vyjádřil pan doktor Kleczek větou: „Člověk je nekonečně malý vzhledem k nekonečnému vesmíru. Je však nesmírně velký svým duchem, neboť nekonečný vesmír poznává, zná jeho zákony, stavbu a dějiny.“
Prosíme při této nejsvětější oběti mše svaté za duši zemřelého. On objevoval a zpřístupňoval lidem tajemství vesmíru. Za chvíli - po té, kdy Bůh skrze kněze znovuzpřítomní nekrvavým způsobem oběť svého Syna Ježíše Krista - budeme říkat tajemství naší víry: Tvou smrt zvěstujeme, Tvé vzkříšení vyznáváme na Tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.
Ježíše, učitele, který nám všem dnes slibuje věčný příbytek, který nám říká – já jsem jediná cesta, já jsem jediná pravdy, já jsem jediný život.
Vyprošujme tento věčně bohatý a šťastný život našemu zemřelému bratru. ….slovy písně: Slunce, ať svítí, kde jsi ty, ať ozáří celou zemi, všechno zlé ať v dobré změní, slunce, ať svítí kde jsi ty.
