O radostech i starostech organizátorů výstav, o reakcích lidí, které jsou kladné i záporné, o napadení, které vyvolalo těžkou nemoc....
Drazí přátelé a příznivci,
děkujeme za Vaši podporu. Petiční výstavy měnící názory středoškoláků na umělé potraty díky finanční podpoře mnoha z Vás stále probíhají (údaje pro zaslání daru jsou v příloze). V závěru zasíláme ještě informace o Petře Tomšíkové, která je v ohrožení života a ty z vás, kteří jste věřící, prosíme o modlitbu.
Je toho mnoho, co se událo. Začnu nejzásadnějším. V únoru jsem přijal plnohodnotnou pomoc s dalším pokračováním výstav pana Petra Tomšíka z České Lípy. Vlastně i s manželkou. Manželé se ukázali nejen jako ochotní pomoci (2 za 1 „plat“), ale i velmi schopní lidem zprostředkovat informaci o zlu umělých potratů a zároveň i předat nadšení pro naději, že ještě není vše ztraceno. Petr Tomšík jako neunavitelný vyzyvatel občanů na podpis na petici, Petra Tomšíková poté u petičního stolku jako sluníčko teplým paprskem oblažuje člověka milým slovem. Díky této pomoci se mohu nyní soustředit na veškerou administrativu spojenou s výstavami a zároveň zvýšit počet výstav na 10 měsíčně (původně 8). Přes tyto výborné zprávy nás však potkávají obtíže.
Když si vzpomenu na mé začátky ve sdružení v září 2009, bylo to pouze celkem deset výstav, které se uskutečnily za celý rok před tím díky zakládajícímu členu sdružení Václavu Cigánkovi. Bylo tedy u nás velmi málo zkušeností s touto formou zastání se práva nejmenších se narodit. Prognózy byly v sílícím pro potratovém duchu EU skeptické. Tehdy jsem po domluvě s Hnutím pro život ČR jel do Německa koupit ojetou dodávku, aby bylo možno vůbec začít. Původní plán jsme měli 2-3 výstavy týdně na území ČR. První výstava proběhla v poklidu. Avšak hned při druhé akci jsem se setkal s tvrdou opozicí z řad občanů i policie – a ta mi zabavila dokonce část výstavy. Od té doby, jak šly týdny, měsíce a roky, se střídaly poklidné výstavy s dobrodružstvími, mohu-li to tak nazvat. Tato „dobrodružství“ však měla sílící ráz, zvláště v Praze a některých severních městech naší vlasti. Pořádání SG výstav proto vždy znamená pro organizátory zvýšený tlak. Nejde jen o negativní reakce – pro-potratové. Sem tam se stane, že někteří lidé jsou i slovně agresivní s výhrůžkami na fyzické násilí. Dále musí organizátor čelit často nepříjemně naladěným příslušníkům městské a státní policie a někdy i samotných úřadů. Do toho všeho může způsobit vážné komplikace venkovní výstavě nepřízeň počasí, zvláště vítr. Velkou útěchou při podobných situacích jsou povzbudivá slova těch, kteří se zájmem podepisují petici. Bohudík nám často při těchto akcích pomohli místní lidé (jednotlivci) rozdávat letáčky, vyzývat na podpis na petici nebo rozložit a složit výstavu.
Uvedu několik čísel. Od září 2009 dosud to byly již celkem 484 výstavy, které se uskutečnily ve 187 městech. Za tu dobu podepsalo petici za právo na život od početí celkem 31 700 občanů, z toho pouze 6 500 online na internetu a zbytek na papírové archy při výstavách. Počet dětí zabitých umělými potraty meziročně klesá průměrně o 380 dětí, počítáno průměrně za minulých 5 let. (Tedy snad přibližně je u nás jedno miminko denně zachráněno? Kdo ví.) Za to, že se počet zabitých dětí snižuje, jsme rádi. Samozřejmě ale můžeme pouze doufat, že k tomu aktivita SG nějak přispívá. Věříme, že ano. Díky prostředkům z HPŽ ČR, na které možná posíláte, se uskutečnily všechny akce až dosud. HPŽ však vydalo již dříve jasný signál, že do budoucna je financování sdružení sdružením neúnosné a je nutné, abychom vyvinuli aktivitu se finančně osamostatnit. Prý má Stop genocidě natolik silné poselství, že by se to mohlo podařit. O tom však, jestli skutečně má, rozhodnete vy. Zatím nám po roce osamostatňujících snah chodí na účet organizace žalostná 1/15 skutečných měsíčních nákladů. A tak můžete-li, přispějte, prosím, zadáním měsíčního trvalého příkazu či jednorázového příkazu na níže uvedený účet sdružení. V příloze se nachází předvyplněná složenka. Aktuálně máme připraveny výstavy v Čáslavi, Chotěboři, Bystřici n. Pernštejnem, v Praze na 3 místech, dále v Podbořanech, Postoloprtech a ve Slaném. Vše můžete průběžně sledovat na našich webových stránkách:
http://stopgenocide.cz/?a=11&id=0&j=0
Na závěr mám prosbu ještě jiného zrna. Jedná se o výše zmíněnou manželku p. Tomšíka, paní Petru Tomšíkovou. Je na tom zdravotně špatně. Stalo se to poprvé při výstavě v pondělí po Pochodu pro život v Praze, kdy při výstavě na prostranství u metra Hůrky čelili s manželem opravdu ošklivým verbálním útokům. Od té doby si občas postěžovala na bolest hlavy. 5. května poté pomohla naposledy ve Cvikově a domluvili jsme se, že si odpočine. Bohužel, k bolestem hlavy se přidala nevolnost až dušnost a je to právě 5 dní kdy se roznemohla natolik, že musela být převezena do nemocnice, kde ji diagnostikovali plicní embolii. Ta je nyní stabilizovaná, ale ve středu 21. 5. jí objevily nádor v hlavě – rakovina. Prosím velmi od srdce, drazí přátelé, kdo věříte,
pomodlete se za uzdravení paní Tomšíkové a za jejího manžela, má to teď těžké. Posílám fotku manželů Tomšíkových při výstavě v Tanvaldu. Vřele, vřele děkuji za všechnu podporu.
Vám vděčný
Jan Vrána
č. účtu: 2300378725/2010
VS: 005630
SS: 052014
