V dnešním článku vám přináším další hesla pro povzbuzení, která vznikla při pěší pouti z Prahy do Jeníkova, kdy jsme se zamýšleli nad druhou kapitolou listu Římanům.
Proto nemáš nic na svou omluvu, když vynášíš soud, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe. Neboť soudíš, ale činíš totéž. Víme přece, že Boží soud pravdivě postihuje ty, kteří tak jednají. Myslíš si snad, když soudíš ty, kdo takto jednají, a sám činíš totéž, že ty ujdeš soudu Božímu? Či snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a velkomyslnosti, a neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání? Svou tvrdostí a nekajícnou myslí si střádáš Boží hněv pro den hněvu, kdy se zjeví spravedlivý Boží soud. On `odplatí každému podle jeho skutků´. Těm, kteří vytrvalostí v dobrém jednání hledají nepomíje-jící slávu a čest, dá život věčný. Ty však, kteří prosazují sebe, odpírají pravdě a podléhají ne-pravosti, očekává hněv a trest. Soužení a úzkost padne na každého, kdo působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka; avšak sláva, čest a pokoj čeká každého, kdo působí dobro, předně Žida, ale i Řeka. Bůh nikomu nestraní.
Ti, kteří neměli zákon a hřešili, také bez zákona zahynou; ti, kteří znali zákon a hřešili, budou odsouzeni podle zákona. Před Bohem nejsou spravedliví ti, kdo zákon slyší; ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní. Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákon nemají. Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci, jak dosvědčuje jejich svědomí, poněvadž jejich myšlenky je jednou obviňují, jednou hájí.
Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v li-dech skryto. Ty se tedy nazýváš židem, spoléháš na zákon, chlubíš se Bohem a tím, že znáš jeho vůli a vyučován zákonem dovedeš rozpoznat, na čem záleží. Myslíš si, že jsi vůdcem slepých, svět-lem těch, kteří jsou ve tmách, vychovatelem nevzdělaných, učitelem nedospělých, protože máš v zákoně ztělesnění všeho poznání a vší pravdy. Ty tedy poučuješ druhého, a sám sebe neučíš? Hlásáš, že se nemá krást, a sám kradeš? Říkáš, že se nesmí cizoložit, a sám cizoložíš? Ošklivíš si modly, a věci z jejich chrámů bereš? Zakládáš si na zákoně, a sám přestupováním zákona zneuctíváš Boha? `Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy´, jak stojí psáno.
Obřízka má smysl, jestliže zachováváš zákon. Jestliže však zákon přestupuješ, je to, jako kdybys nebyl obřezán. Jestliže naopak ten, kdo není obřezán, zachovává požadavky zákona, není to, jako kdyby byl obřezán? Ten, kdo není obřezán, ale plní zákon, bude soudcem nad tebou, který s celou svou literou zákona a obřezaností zákon přestupuješ. Pravý žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle. Pravý žid je ten, kdo je jím uvnitř, s obřízkou srdce, která je působena Duchem, nikoli literou zákona. Ten dojde chvály ne od lidí, nýbrž od Boha.
Ten kdo druhé posuzuje, sebe sama odsuzuje.
Dobré Boží jednání, chce tě přivést k pokání.
Pro zlého i pro dobrého, odplata dle skutků jeho.
Na žida i na Řeka, odměna či trest čeká.
Mají v srdci napsáno, co zákonem je dáno.
Jak druhého poučíš, když sám sebe neučíš.
Na dobrého člověka sláva a čest už čeká.
Chce se z tebe druhým blít? Potom nejsi pravý žid.
pani Helena
Pokud v dobrém vytrvám, v nebi za to místo mám.
Otec Marek
Sám sebe tím odsuzuješ, když druhého posuzuješ.
Boží soud je spravedlivý, Bůh rozpozná kdo je křivý
Boží zákon v srdci máme, ať ho věrně zachováme.
Co je v lidech skryto, posoudí Bůh - ví to.
Co chceš učit zachovej, dobrý příklad druhým dej.
Pohan Boha zneuctívá, křesťan za to vinu mívá.
Je zde varující zvěst, hříšné stihne přísný trest.
Bůh své věrné odmění, věčnost v radost promění.
Hříšní budou potrestáni, spravedliví požehnáni.
Lidská sláva je ubohá, já chci chválu u Boha.
Nestačí jen zákon znát, je třeba jej zachovat.
Boží vůli dobře znáš? hleď, ať ji vždy zachováš.
Když druhého poučuješ, co životem ukazuješ?
Pan Lukeš
Druhého kdo odsuzuje, na sebe trest uvaluje.
Spravedlivý Boží soud, nelze nikdy oblafnout.
Ten kdo v dobrém vytrvá, život věčný zachová.
Podle skutků Bůh nám platí, ať jsme zlí a nebo zlatí.
Ten kdo sebe prosazuje, Boží hněv si zasluhuje.
Bůh nikomu nestraní, podle skutků odmění.
Bůh ví co je lidem skryto, zlé bude bít jako žito.
Vaší vinou se tak děje, že se národ Bohu směje.
Ten kdo v srdci lásku množí, dojde jednou chvály Boží.
Vítězné heslo z druhé kapitoly listu Římanům bylo:
SPRAVEDLIVÝ BOŽÍ SOUD, NELZE NIKDY OBLAFNOUT.
