Je čtvrtek ráno a naše roky směřují do kostela sv. Karla Boromejského, kde zahajujeme dnešní etapu pěší poutě mší svatou.
Slouží otec Marek a otec Nik. V kázání je nám mimo jiné připomenuta také historie této pěší pouti z Prahy do Jeníkova.
Po mši svaté si jdeme pro osobní věci, kratičce posnídáme a náš první pobyt zakončujeme společnou fotkou. Pak už vycházíme směr Pražský hrad a dále směřujeme dle GPS ven z Prahy. Letos se nám cesta do Divoké Šárky podařila najít velmi rychle a dostáváme se tak na polní cestu, která vede do Horoměřic. Protože je před námi ještě několik kilometrů, začínáme se společně modlit ranní chvály.
Když jsme došli do Horoměřic, jako tradičně jsme zde měli zastávku, kde bylo možné dokoupit nějaké zásoby pro naše tělo a kde jsme také posnídali. Po přestávce jsme se vydali směr Tuchoměřice, kde jsme se v místním kostele pomodlili modlitbu během dne a dále naše kroky směřují krásnou polní cestou, kde jsme zároveň mohli obdivovat i tu úžasnou krásu Božího stvoření v přírodě, do Čičovic, kde jsme se jako tradičně pomodlili bavorské litanie.
Naše nohy dále směřuji ke hradu Okoř, kde bývá delší přestávka na oběd a kde je na závěr společné foto, jak již se to stalo tradicí pod Okoří.Cestou se modlíme, rozjímáme a je také příležitost k různým přátelským rozhovorům, k soukromé modlitbě, nebo je tento čas možné využít pro rozhovor s kněžími, kteří s námi tuto pěší pouť jdou.
Cestou na Budeč, místo, kde nějakou dobu žil sv. Václav, vyplňujeme také modlitbou růžence. Na Budči máme krátkou zastávku, kterou ukončujeme krátkou pobožností ke svatému Vaclavovi. Dál naše korky směřují do Kralup nad Vltavou. Cesta je ještě poměrně dlouhá a síly nám pomalu ubývají. Do Kralup někteří z nás docházejí tempem –„co noha nohu mine“.
Od místního pana faráře jsme pozváni na faru, kde jsme byli velmi mile přijati a kde jsme se něco málo dozvěděli o farnosti v Kralupech. Dostali jsme čaj a kávu a také malé pohoštění. Při našem odchodu jsme na faře ještě potkali místního pana faráře, který z nás byl nadšen a od kterého jsme dostali požehnání na naši další cestu.Velké PÁN BŮH zaplať za milé přijetí.
Nyní už nám zbývá projít jen Dvořákovu stezku do Nelahozevsi. Cesta je opět krásná lesní, kdy mimo jiné máme i krásný výhled na řeku Vltavu. Cestou se modlíme večerní chvály. Po dojití do cíle zůstáváme v úžasnu nad krásně opravenou společenskou místností, kde je opravena podlaha a také žasneme nad velmi milím přijetím a nad občerstvením, které pro nás připravili místní. Velké Pán Bůh zaplať.
Po tělesném občerstvení jsme měli i potravu duchovní. Rozjímali jsme nad listem sv. Pavla Římanům a na úplný závěr pak byla modlitba kompletáře.
VELKÉ PÁN BŮH ZAPLAŤ ZA VŠECHNA DOBRODINÍ DNEŠNÍHO DNE!
