Bůh se v Ježíši Kristu stal cele člověkem, aby zachránil celého člověka - jeho duši i tělo. Syn Boží své tělo pak obětoval na Kříži, aby nás vykoupil ze smrti, a dal nám na této své spásné oběti účast zejména skrze eucharistické způsoby chleba a vína, abychom byli na konci věků vzkříšeni, tak jako byl již vzkříšen On. Inspiraci k rozjímání na toto téma nám poskytuje sv. Irenej z Lyonu (+ 202/203) ve svém spise "Proti herezím" ("Adversus haereses").
Jestliže by nebylo spaseno tělo, pak ani nás Pán svou krví nevykoupil;, pak, ale ani eucharistický kalich není účastí v jeho krvi, ani chléb, který lámeme, není účastí v jeho těle. Vždyť krev je jen ze žil, z masa a ostatní lidské podstaty. Tou se skutečně stalo Boží Slovo a vykoupilo nás svou krví, jak říká i apoštol: "V něm máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění hříchů".
A protože jsme jeho údy a protože jsme udržováni prostřednictvím tvorů, on sám nám pak své tvory propůjčuje k službám: dává vycházet svému slunci a sesílá déšť, jak chce. Kalich, který pochází ze stvoření, prohlásil za svou krev, jíž obohacuje naši krev. A chléb, který pochází ze stvoření, je podle jeho ujištění jeho tělo, jímž obohacuje naše tělo.
Když tedy smísené víno a upečený chléb přijímá Boží slovo a stává se eucharistií krve a těla Kristova a ta obohacuje a udržuje podstatu našeho těla, jak tedy mohou popírat, že tělo je schopno přijmout Boží dar, to je věčný život, když se živí krví a tělem Kristovým a je jeho údem?
Jak říká i svatý apoštol v listě Efezanům: „Protože jsme údy jeho těla, z jeho masa a z jeho kostí." Neříká to o nějakém duchovém a neviditelném člověku - „duch přece nemá maso a kosti" -, ale o tom, co tvoří skutečného člověka z masa, šlach a kostí. To se živí z kalicha jeho krve a z chleba, jímž je jeho tělo.
Dřevo vinné révy zasazené do země přináší svým časem plody. A pšeničné zrno zaseté do země se rozloží, vyroste a přinese mnohonásobný užitek působením Božího Ducha, který všechno udržuje v bytí. Bůh to pak dává ve své moudrosti k užitku člověku. Božím slovem se to pak stává eucharistií, to je tělem a krví Kristovou. Podobně i naše těla, živená eucharistií, uložená do země a v ní rozpadlá v prach, svým časem vstanou. Božím slovem se jim dostane vzkříšení ke slávě Boha Otce. On toto smrtelné tělo oblékne v nesmrtelnost a porušitelné tělo zdarma obdaří neporušitelností. Vždyť Boží moc se dokonaleji projevuje v slabosti.
Převzato z
theofil.cz, [Adversus haereses, V,2,2-3; in SC 153,30-38. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a s ohledem na latinský text a český překlad (Svatého otce Irenea, biskupa a mučeníka Patero kněh proti kacířstvím s některými dodatky, přel. J. F. N. Desolda, Praha 1876) upraven a doplněn poznámkami pod čarou redakcí Revue Theofil.]
článek naleznete
zde.
