U příležitosti osvětového večera, který se konal v Savoně v Ligurii 22. listopadu, jsme poznali historika, zeměpisce a odborníka na mezinárodní scénáře Achilla Lodovisiho, kterému jsme položili několik otázek...
Proč se podle vás tak málo mluví o válce ve středoafrické republice?
Mohl bych vám odpovědět lamentováním tváří v tvář globálním a především italským informacím, které jsou útržkovité a nepřesné. Tento refrén, ač je pravdivý, nevyčerpává otázku. Pro všechny protagonisty této ,,africké světové války" , která probíhá už více než dvacet let, jsou kamenem úrazu právě Afričané a jejich oprávněné nároky na život důstojný a šťastný. Provinilé ticho nebo ještě hůře určitá ,,estetika" chaosu, s jejich zjednodušeními a polopravdám, jsou ideologickým aparátem tohoto globálního konfliktu.
Sdělovací prostředky rozšiřují zprávu, že v základu této války jsou etnické konflikty a střety mezi křesťany a muslimy... Je tomu opravdu tak??
Kdokoliv má minimální znalost o Středoafrické republice, tak dobře ví, že etnický a náboženský konflikt je novinka posledních měsíců, uměle živená vpádem rebelů hnutí Seleka na scénu SAR. Poté, co rebelové získali moc, aniž by přitom příslušní vojáci přítomní v zemi pohnuli prstem, přechodný prezident Michel Djotodia rozpustil Seleku. Skupiny, které se vytvořili z bývalých příslušníků Seleky se rozmnožily, a začali se věnovat banditismu, rabování, násilí. Podle pozorovatelů lidských práv více než 1 000 domů bylo svévolně zničeno, byly vypáleny soudy, archívy a sídla policie. Více než 10% obyvatel žije v žalostných podmínkách jako vnitřní uprchlíci, a odhadem asi milión a půl osob jsou bez dostatečného přístupu k potravinám. Obyvatelstvo vystrašené, vyhladovělé a zbavené všeho se snadno stane kořistí banditů, kteří proti sobě bojují, a tak přiživují konflikt ideologií náboženské nesnášenlivosti. Nezáleží na tom, jestli jsi křesťan nebo muslim; pokud nemáš zbraň a nepatříš k žádné skupině, tvůj život je neustále v ohrožení.
V těchto posledních měsících mají rebelové na svědomí strašné zločiny, drancování a násilí různého druhu, a nikdo nebyl schopen je zastavit. Kdo má zájem, aby tento stav pokračoval??
Společnosti energetického průmyslu, zemědělsko-potravinářského, dřevařského a další klíčové oblasti světové ekonomiky, spolu s mezinárodním finančním systémem, kteří se všichni snaží přimět místní vlády, aby zabránily zneužívání přírodních zdrojů, doslova strkají Afriku do pytle, bez jakéhokoliv respektu k místním ekosystémům a populaci. Tento proces je zjevný v drsném a špinavém boji mezi protagonisty těchto obrovských loupeží, dvakrát propojené s politickými a vojenskými aparáty starých koloniálních mocností Evropy, Spojených Států, ale také Číny a Indie, které mají všechny velký zájem o Africké zdroje, aby udržely ekonomický růst, který je zjevně neudržitelný, ale také je propojený s ropnými magnáty Golfského zálivu, kteří jsou přitahováni vidinou znovuoživení staré nádhery Kalifátu, a také Jižní Afrikou, která má ambici stát se místní velmocí. Středoafrická republika je jedna z nejchudších zemí na světě, i když její půda a podloží jsou velmi bohaté a mohly by zajistit více než důstojnou existenci celému obyvatelstvu země. Ale to se neděje, protože stejně jako v Středoafrické republice, tak i v dalších afrických státech se naplnilo ,,prokletí" prvotních surovin. Jejich přebytek totiž nepomohl k růstu kvality života lidí, ale k rozšíření korupce ve vládnoucí vrstvě. Přetrvávání chaosu tedy slouží k občasnému posunutí nestálé křehké rovnováhy v této válce, aby tak bylo možné kontrolovat zdroje přírodních surovin, což odnáší místní Afričané, kteří by měli právo na budování lepší budoucnosti.
Co by měly podle vás dělat světové mocnosti, aby v této chvíli zmenšily utrpení středoafrického obyvatelstva?
V těchto dnech Organizace pro lidská práva podala výzvu, aby se mezinárodní společenství rozhodlo jednat a zabránit tak, aby situace zcela přerostla do občanské války na etnicko-náboženském základě, což by znamenalo skutečnou humanitární krizi, s rizikem rozšíření konfliktu do sousedních států. Vyzývá se OSN, aby schválila okamžitý zásah, nutný k udržení míru, zásah, který bude dobře organizovaný, schopný konkrétních kroků na místním území, které povedou k oddělení a odzbrojení bojujících skupin, zaručí přísun pomoci, především potravinové, zajistí bezpečnost obyvatelstva a návrat uprchlíků do jejich domovů. Bohužel k dnešnímu dni (začátek prosince) nevidíme žádné konkrétní signály vůle hlavních světových mocností zastavit konflikt ve středoafrické republice a ani nevíme, jaké bude konečné rozhodnutí OSN.
Jaká je podle vás role misionářů v takovéto situaci?
Je velmi důležité nejen přinášet pomoc tomu velkému množství lidí, kteří trpí, a vidět jejich tělo, těla jejich blízkých, jejich domy, jejich vesnice, které se proměnily v bitevní pole a v kořist rebelů. Válka ničí, rozděluje, bere ducha komunity a smysl pro společné dobro afrických národů, které jsou jedinou zárukou mírového řešení problémů a lidského rozvoje těchto lidí. Misionáři a všichni, kdo jsou nablízku nevinným obětem, všechny ženy a muži pokoje by měli proto jednat tak, aby budovali, spojovali a hledali stále všude pravdu.
Vy jste odborník na mezinárodní scénáře, jak myslíte, že se situace vyvine?
Nevěřím, že případný vážný mezinárodní zásah se schválením OSN a Africké Unie přinese definitivní řešení vážného problému bezpečnosti obyvatelstva. Myslím, že ve střední a dlouhodobé perspektivě by dočasná stabilizace měla jenom malý úspěch. Současně s ní, by totiž museli Afričané vzít do svých rukou osud země, a hledat konkrétní řešení jak odstranit tyto hrozné nerovnováhy, které ničí společnost, jak zajistit trvalým způsobem potravinou soběstačnost, zdravotní péči, školní formaci a bezpečnost obyvatelstva. Obrovské dědictví přírodních zdrojů by mělo být dáno do služeb k dosažení těchto cílů. Jak asi tušíme, je to cesta velmi dlouhá a posetá velkými obtížemi, ale je jediná možná, pokud nechceme odsoudit tento lid k ,,duchu" chaosu.
Převzato z časopisu Misionářské Přátelství
