Zamyšlení nad evangeliem 4 neděle velikonoční.
Ježíš řekl: „Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká tam jinudy, to je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Vrátný mu otevře a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když všechny své ovce vyvede, jde před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas. Za cizím však nikdy nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“ Ježíš jim pověděl toto podobenství, ale oni nepochopili, co jim ti chce říci. Ježíš proto řekl znovu: „Amen, amen, pravím vám: Já jsem dveře k ovcím. Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči, ale ovce je neposlechly. Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude moci vcházet i vycházet a najde pastvu. Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a působil zkázu. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.
Jediný právoplatný vůdce Božího lidu
je Pán Ježíš, protože je poslán od Otce, jemuž patří celé lidstvo. Duchovní podvodníci, ať vystupovali kdykoliv v dějinách, se nemohou vykázat tímto posláním. Tento nárok právoplatnosti vyjadřuje Pán v obraze pastýře, který má právo projít hlídanou branou k noční ohradě ovcí a ne jako zloděj přelézt kamennou zídku. Totéž vyjadřuje obraz pastýřova hlasu, který je známý ovcím, a proto jdou ovce za ním rády.
Milující a obětavý vůdce ke spáse
vedle svého nároku na výlučné vůdčí právo zdůrazňuje Pán svou obětavou lásku k lidstvu; nejen Izrael, nýbrž celé lidstvo je jeho majetkem, a Ježíš za ně dá život na kříži, aby přemohl ďábelského vlka.
I tím se liší Ježíš od pouhých nájemných pastýřů, tj. lidí, kteří si v dějinách činili nároky na vůdčí práva nad lidmi, ovšem jen pro vlastní prospěch.
„Skrze Krista Pána našeho“
Je liturgické vyjádření Kristových slov:
„Já jsem dveře“.
Boží Syn je jediným právoplatným a milujícím vůdcem ke spáse a k věčnému životu:
je jediným Spasitelem a neexistuje jiná cesta k životu než skrze něho, ať přímo a bezprostředně v uvědomělém členství Božího lidu církve, nebo nepřímo v souručenství všech, kteří bez vlastní viny jsou bez křtu, ale upřímně hledají Boha (křest touhy).
Následování Krista
z celého srdce, nejen pro jeho Božské bytí, nýbrž pro jeho milující obětavost.
Spasitel oznámil předem svou ochotu zemřít za mne: jeho smrt na kříži nebyla nevyhnutelnou lidskou tragédii, nýbrž dobrovolnou boholidskou obětí za mne a tím nevyvratitelným důkazem Boží lásky ke mně a výrazem Ježíšovy poslušné lásky k Otci. Proto je křesťanství především následováním Krista, nikoliv snad světovým názorem, vyšší mravoukou nebo pouhou povinností tvora k Tvůrci.
Kristus jde před námi nejen do boje, opuštěnosti, utrpení a smrti, nýbrž i k oslavení.
Ochota k nezištné oběti za druhé
je duchem Kristovým a má být proto duchem jeho lidu. Každý člověk může říci se sv. Pavlem: „On mě miloval a obětoval se za mne“.
Boží láska k nám i naše křesťanská láska k druhým lidem je rubem duchovní opravdovosti. Jejím lícem je poznání Božího poselství. To je obsah slov Kristových: „Znám své ovce a mé ovce znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce“.
Kdo opravdu zná Boží lásku k lidem, je vůlí ochoten i k oběti pro druhé.
V ochranné moci Kristově
proti mocným nepřátelům spásy a vrahům duše může být křesťan klidný: cokoliv zlého útočí na jednotlivce nebo celý Boží lid, nemůže být silnější než Kristus. I na něho zaútočil pekelný vlk, ale byl přemožen Kristovým zmrtvýchvstáním.
Tato pravda dává křesťanu ve vnějších i vnitřních bouřích života hluboký mír srdce a vnitřní jistotu spásy.
Všeobecnost Boží církevní instituce
naznačují slova Páně: „Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést, a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádo, jen jeden pastýř“. Nejedná se tedy jen o židovský národ nebo o malý kroužek vyvolených, o tajný spolek „zasvěcených“ do mystérií, nýbrž o Boží rodinu, přístupnou všem lidem dobré vůle pod vedením Kristovým, židům i pohanům.
Starost Páně o tyto lidi, neznající hlas Kristův, musí být zneklidňující starostí všech učedníků Ježíšových, ať mají úřední pověření v církvi či nikoliv.
Perly a chléb 1.díl, Perly a chléb 2.díl
autor: Josef Hrbata
rok vyd.: 1991
vydalo: katolické nakladatelství COR JESU, Český Těšín
ISBN: 80-900746-1-8