Kontroverzní zákony o aplikaci eutanazie se dostávají na mušku kritiky. Předseda Komise pro kontrolu eutanazie je vyšetřován kvůli jejich zneužívání. V Belgii byla eutanazie legalizována v roce 2002 a v únoru letošního roku pak rozšířena také na nezletilé. Její kontrola budí v lidech stále větší obavy.
V minulých dnech podala dvacetiletá žena stížnost v kauze usmrcení své matky, která nikdy nenaznačila vůli podstoupit eutanazii a ve chvíli deprese nedostala potřebnou terapii. Krátce předtím přišla komisi pro kontrolu aplikace zákona o eutanazii podobná stížnost, tentokrát ohledně ženy trpící chronickými depresemi. Její děti se o eutanazii matky dozvěděli až po jejím vykonání. Stále častěji se proto otvírá otázka, zda eutanazie probíhá ve shodě s právem také v dalších případech.
Potvrzuje to sám předseda komise Wim Distelmans. Podle něj je každá druhá eutanazie v Belgii vykonávána tajně. Přesto se ani jeden ze 7 tisíc případů prozkoumaných komisí neobjevil před soudem. Objektivnost komise se tedy mnohým jeví jako pochybná. Už proto, že 4 z jejích 16 členů patří do sdružení ADMD, hlavního lobby za eutanazii v této zemi.
Eutanazie pro nezletilé a lidi s Alzheimerovou chorobou
Nezletilí a lidé s demencí by v Belgii mohli již brzy mít právní nárok na eutanazii, zavedené v této zemi v roce 2002. Socialistická strana chce belgickému parlamentu předložit návrh zákona, který by rozšířil možnost tzv. lékařsky asistované sebevraždy na občany mladší 15 let a na pacienty s Azheimerovou chorobou. Belgický primas André Joseph Léonard vyjádřil silné znepokojení belgického episkopátu, které doprovázelo již depenalizaci eutanazie. Arcibiskup Malines-Bruselu přitom upozornil na pokrok paliativní léčby jako odpovědi na fyzické utrpení.
Biskup Lutychu Aloys Jousten Vatikánskému rozhlasu řekl, že je tu skutečně v sázce “život nebo smrt”:
Je zřejmé, že dění v naší zemi bohužel může být smutným vzorem pro celoevropský vývoj. Toho jsme si už všimli - například při legalizaci partnerství osob stejného pohlaví. Otázka eutanazie se celosvětově rozvíjí a zdá se, že Belgii nemůže nic zabrzdit. My však musíme pozvednout hlas a promluvit do svědomí společnosti – a zejména pak jejím zodpovědným zástupcům v parlamentu. Je nutné si rovněž uvědomit, jakou roli zde zaujímá lékař. Musíme lékaře chránit, neboť hrozí nebezpečí, že k nim lidé zcela ztratí důvěru. Pokud už nevím, co se mnou lékař udělá, když se dostanu do určité situace, ačkoliv jsem proti eutanazii, dospěli jsme do krajního bodu. A právě o tom musíme hovořit s lékaři a se společností všeobecně, míní lutyšský biskup. Pouze v loňském roce eutanazie v Belgii ukončila 1432 životů.
Převzato z
www.radiovaticana.cz,
článek naleznete
zde. a
zde.
