Být ženou je jedním ze způsobu lidského bytí, které Bůh Otec zamýšlel.
Díky tobě, ženo-matko, která se v jedinečném prožitku radosti i bolesti stáváš mateřským lůnem člověka, která jsi pro dítě přicházející na svět božím úsměvem, která vedeš jeho první krůčky, která o ně pečuješ při dospívání a stáváš se opěrným bodem, na jeho další životní cestě.
Díky tobě, ženo-nevěsto, která svůj osud neodvolatelně spojuješ s osudem muže ve vztahu vzájemné oddanosti a ve službě společnosti a životu.
Díky tobě, ženo-dcero a ženo-sestro, která vnášíš do rodinného prostředí a pak do celého života společnosti bohatství svého jemnocitu, své intuitivní vnímavosti, své nezištnosti, své velkodušnosti a své vytrvalosti.
Díky tobě, pracující ženo, nasazená ve všech oblastech společenského, hospodářského, kulturního, uměleckého a politického života, díky za nezbytný přínos, kterým přispíváš k budování kultury, schopné spojovat rozum i cit, k pojetí života stále otevřeného pro smysl "tajemství", k vytváření hospodářských a politických struktur a jejich obohacení ryzí lidskostí.
Díky tobě, ženo zasvěcená Bohu, která se podle příkladu největší ženy, Matky Krista, vtěleného Slova, ochotně a věrně otevíráš Boží lásce a pomáháš tak církvi a celému lidstvu žít "snubní" odpověď, která úchvatně vyjadřuje spojení, jež Bůh chce navázat se svým tvorem.
Díky tobě, ženo, jen za to, že jsi žena! S vnímavostí, která je vlastní tvé ženskosti, obohacuješ chápání světa a přispíváš k plné opravdovosti lidských vztahů.
Převzato z Listu Jana Pavla II. ženám, z knihy Ženy a Karol Wojtyla, napsala: Annalisa Borhesseová, str. 106
