ze stránek
www.vojtechkodet.cz
Pracuji v církvi a v poslední době jsem potkala v práci několik lidí, co se poptávali po knize Křesťanské mandaly. Shodou okolností nám moje paní šéfová několik podobných výtvorů rozvěsila po kanceláři. Současně jsem se dozvěděla, že v několika farnostech byla výstava křesťanských mandal. Mám z toho velice smíšené pocity,
Pracuji v církvi a v poslední době jsem potkala v práci několik lidí, co se poptávali po knize Křesťanské mandaly. Shodou okolností nám moje paní šéfová několik podobných výtvorů rozvěsila po kanceláři. Současně jsem se dozvěděla, že v několika farnostech byla výstava křesťanských mandal. Mám z toho velice smíšené pocity, tak jsem se vydala hledat do internetové džungle, po čem se ti lidé vlastně poptávají. Překvapením pro mne nebylo pozadí vzniku mandal, ale to, že jsem na žádných křesťansky zaměřených stránkách nenašla jedinou informaci k tématu, která by to uváděla na pravou míru. Informace z různých stránek na internetu jsou velice zavádějící a matoucí. Mohl byste k tomu něco napsat?
Už slovní spojení křesťanská mandala je protimluv sám v sobě, protože spojuje neslučitelné. Slovo mandala pochází ze sanskrtu a znamená kruh, oblouk, úplnost, magický kruh. Přestavuje symbolické a magické znázornění kosmických sil. Je to náboženský pojem pocházející z buddhismu a hinduismu, kde má veliký význam. Původně je to obraz z různobarevného písku, který slouží v těchto náboženstvích jako pomůcka při meditaci. Každá mandala je zasvěcená nějakému božstvu a slouží také jako náboženská relikvie, na kterou meditující klade pro toto božstvo obětní dary. V rituálu tantrického buddhismu je mandala považována za sídlo božstva a prostředek jeho působení na ty, kdo v pohledu na mandalu meditují. Ve středu mandaly je umístěno znázornění hlavního božstva, většinou obklopeného hierarchicky nižšími božstvy nebo symboly těchto božstev. Vytváření mandaly se děje podle stanoveného rituálu, stejně jako při magických rituálech.
K objevení mandaly v Evropě se přičinil Karl Gustav Jung, který se pokusil spojit východní náboženství se západní psychologií. Mandala pro něj představuje praobraz dokonalého ega a zahrnuje v sobě jak vědomí a podvědomí jednotlivého člověka, tak i zrcadlí obraz kolektivního nevědomí lidstva. Vytváření mandaly a meditace nad ní prý slouží k navrácení rovnováhy a harmonie mezi tím, co je v člověku vědomé a co nevědomé, k hlubšímu pochopení sebe sama. Má pomoci člověku nahlédnout do jeho vnitřního světa, protože jím vytvořená mandala je obrazem jeho nitra. Dnes je vytváření mandal často součástí arteterapie. Jung sám ji prý začal používat v psychologii také pro diagnostikování choroby.
Jung zpopularizoval názor, že mandaly mají všeobecně náboženský a psychologický základ. Pomocí vytváření a meditace mandal ale především zavedl iniciační rituál do náboženské zkušenosti a učení buddhismu a hinduismu. Jeho cílem je dosáhnout osvícení a vystoupit z útrpného kola reinkarnace do místa dokonalé harmonie a krásy. K tomu je potřeba oprostit se od pozemských tužeb a lidského ega, k čemuž mají pomoci právě mandaly. Jde o využití síly skryté v mandale skrze komunikaci s božstvem, které je v mandale ukryté.
Vytváření mandaly se v této době začalo používat také jako uvedení do meditace, ale ne v křesťanském smyslu. Je to jedna z metod iniciace, kterou používá New Age k uvedení do okultních a ezoterických praktik. Jedná se zde o jasnou návaznost na náboženské praktiky nekřesťanských náboženství včetně převzetí jejich učení o reinkarnaci, nirváně a splynutí s kosmickým světem. Psychologizace této iniciace je zákeřnou a matoucí formou psychologizace náboženství. Tím se ale nemění magický charakter mandaly. Mandalu dnes na západě používají různé ezoterické či okultní sekty, používá se také v kineziologii a v reiki.
Mandaly dnes mají nejrůznější grafickou podobu, která často nijak nesouvisí s významem, který se jim zcela libovolně přikládá. Jako ornament se mandala také bohatě využívá v dnešním konzumním esoterickém světě. Propagace mandaly je dnes velmi masivní a často se nevyhne ani křesťanským kruhům. Její skutečné používání je však přímo v rozporu s křesťanskou vírou. Zvláště nebezpečné a bolestné je uvádění dětí do této praxe pod rouškou tvořivosti, obrazotvornosti, estetiky nebo terapie. Ve skutečnosti však používání mandal nekončí u barevného obrázku, ale otevírá duchovnímu zlu.
Vytváření obrazů božstev a identifikování se s nimi je a zůstane pro křesťana hříchem modlářství. Nehledě na to, že jde také o nepřímou propagaci buddhismu a hinduismu.
Pro úplnost je třeba ještě říci, že ale dochází i k nedorozuměním. Častokrát se mandala nesprávně zaměňuje za rozetu neboli růžici, kterou se v architektuře označuje kruhové okno umístěné většinou nad vstupním portálem gotických kostelů. Proto můžete někde najít i označení „křesťanská mandala“ pro tyto architektonické prvky. Je to ale matení pojmů.
Mandala je a zůstane iniciačním prvkem do náboženského světa, který je pro křesťana modloslužbou.
Převzato z
www.vojtechkodet.cz,
článek z 1.4.2014 naleznete
zde.
