Itálie. V rámci debaty nad tématem rozvedených a nesvátostně sezdaných katolíků iniciované papežem Františem, vystoupil s kritickým hlasem kardinál Carlo Caffarra, první a dlouholetý rektor Papežského institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny.
Současná debata se odchyluje na špatnou cestu a připomíná kazuistiku, kterou užívali proti Ježíšovi farizeové – vzkazuje boloňský arcibiskup na adresu návrhů šířených kardinálem Kasperem.
Zmíněný kardinál postuluje, že rozvedení žijící v občansky uzavřeném manželství by mohli přistupovat k eucharistii po absolvování příslušně vymezeného období pokání.
„To je přesně ta perspektiva, kterou se Ježíš na manželství dívat nechtěl. Ježíš nesrovnává člověka s normou, nýbrž s pravdou, kterou Otec od počátku vepsal do našeho srdce. Pokud se nezbavíme této farizejské logiky, nevyhnutelně se ocitneme před dilematem: člověk nebo morální právo?
Jan Pavel II. to vysvětluje ve Familiaris consortio. Velice mě překvapuje, že v dosavadní debatě se naprosto mlčí o učení Jana Pavla II. Tento velký papež věnoval lidské lásce 134 katechezí. Jako očitý svědek mohu ujistit, že problém rozvedených žijících v nesvátostném svazku, promýšlel Jan Pavel II. s nesmírnou pozorností a do velké hloubky. Papež bral v úvahu různé situace. Kdo považuje Familiaris consortio za zastaralý dokument, pravděpodobně ho vůbec nečetl. Problém spočívá jinde. Hlásali jsme v posledních letech skutečně evangelium manželství? Nebo jsme spíš kombinovali tu trochu psychologie a tu po troše Božího slova?“
- řekl pro Vatikánský rozhlas kardinál Carlo Caffarra, dlouholetý poradce Jana Pavla II.
V rozhovoru, který v sobotu udělil italskému deníku Il Foglio, se kardinál Caffara podivuje nad tím, že
rozsáhlé učení Jana Pavla II. rozvíjející církevní nauku o manželství a rodině zůstalo na poslední konzistoři stranou úvah. Kardinálové věnují příliš velkou pozornost očekávání věřících ze zemí jako je Německo, Rakousko nebo Švýcarsko. Tvrdí dokonce, že pokud se synod nevydá tímto směrem, netřeba ho vůbec svolávat. Názory přicházející z jiných zemí byly naprosto ignorovány,
jakoby hlavním úkolem církve bylo vyhovět očekávání západních zemí, říká boloňský arcibiskup.
Kdyby dnes Ježíš stanul uprostřed kardinálů, biskupů a kněží diskutujících nad tím, zda je manželství skutečně nerozlučné nebo zda by se nedalo v určitých případech po určitém pokání něco dělat, musel by jim říct totéž, co řekl farizeům: pohleďte, jak bylo na počátku.
Kardinál Caffarra dále poznamenal, že
v Kasperově hypotéze se zcela zamlčuje zásadní otázka týkající se prvního manželství. Pokud by církev povolila rozvedeným po pokání přístup k eucharistii, legalizovala by tak druhý svazek. Ale co s prvním? Papežové vždy učili, že nad platně uzavřeným manželstvím nemají moc. Bigamie pak je v rozporu s učením Písma svatého. Ukázalo by se tedy, že církev za určitých situací připouští mimomanželské sexuální styky. A je-li tomu tak, proč to nevztáhnout také na jiná partnerská soužití nebo na homosexuální páry? V tomto kontextu kardinál Caffarra poukazuje na to, že
ujišťování o tom, že učení církve zůstane nezměněné, je falešné. Mezi věřícími se totiž šíří přesvědčení, že bezpodmínečná nerozlučnost manželství neexistuje.
Převzato z
www.radiovaticana.cz,
článek vydaný 18.3.2014 naleznete
zde.
