Chorvatský fyzik a vynálezce světového jména, Davor Pavuna (23.1. 2014) ve farním kostele Krista Krále v Čitluku (správní obec pod kterou spadá farnost Medžugorje) měl mimořádně zajímavou přednášku na téma „
Vztah mezi vírou a vědou“.
Po té co shromážděným vyprávěl o své cestě proměny z ateisty na horlivého věřícího, který šíří lásku a vynakládá mimořádné úsilí na šíření víry, jako i svoje zkušenosti z duchovních cvičení organizovaných fra Zvjezdanem Linićem a prof. Tomislavem Ivančićem, odhalil Pavuna také co jsou pro něj největší odměny a komplimenty.
- Mne se jako vědce ptají, dokonce i vlastní matka se mne na to ptala, jestli bych chtěl získat Nobelovu cenu? K čemu by mi to bylo? Často mi dávají nějaké ceny. A co s tím?
Největší odměna, to jsem si jist na 100%, která se nemůže s ničím rovnat - ne, nemluvím o svátostech, ty ještě nejsou dostatečné - ne, musíte zabít to "Já" v sobě, aby "JSEM" Ježíše Krista ve vás ožilo – řekl Davor Pavuna a sdělil, že slova fra Zvjezdana Liniće „
Víš, je to vidět, že Duch Svatý na tobě zapracoval“ jsou i po 25 letech, co se neviděli, jedním z největších komplimentů, které v životě dostal. Přesto, říká Pavuna, největší kompliment mu nedávno řekla jeho matka: "
Synku, já jsem porodila dva syny - mám mladšího bratra - ale ty nejsi ten, ktrého jsem porodila. Tebe si převzal drahý Bůh. Já jsem tě vychovávala, jak jsem jen uměla, ale to, co ti učinil Duch Svatý, to jsem já, matka nemohla.
Dávám vám žlutou známku - poslední varování
Velkou část své přednášky věnoval Pavuna Panně Marii, mariánskému zjevení a našemu ztahu k Ní, potom se zeptal:
Co bude s vámi jestli se Maria jednou nezjeví? Co budete dělat, jestli Maria přestane přicházet? ...Naše matka, co potom?
- To nezávisí na Vatikánu. Bum!
Víra tohoto národa musí být založena na Ježíšovi, v každém! Není tady v publiku jediný, kdo není boží, to je totiž nemožné. Dokonce i když jste nevěřící, i nevěřící je boží, i když o tom neví… Co je moje největší kvalifikace? Všechno to, co jste o mně slyšeli? Ne. Davor Pavuna, služebník boží. Služebník, jako tito františkáni. všechny tituly přijdou a budou pohřbeny s ostatky mého těla, ale moje JSEM bude pokračovat. To je stejné Ježíšovo JSEM s jemnými nijancemi, které vycházejí z mé duše a které mi dal Pán. Moje jediná ambice je být nula. A proto spěchám ve jménu Panny Marie a dávám vám jako ve fotbalu žlutou známku. Poslední varování. Proto mne Pán poslal… Měli jste dostat žlutou známku a jestli se zítra Panna Maria nezjeví, tak z toho neviňte mě. Já jsem jenom služebník - prohlásil Davor Pavuna horlivě.
Po tomto závěru se rozvinula živá diskuze, ve které Davor Pavuna ochotně odpovídal na mnohé otázky.
Tento článek a "žlutá známka" se samozžejmě netýká jen těch, kteří byli 23. ledna shromážděni v kostele Krista Krále v Čitluku, v sousedství Medžugorje.
Blíží se postní období. Vhodný podnět k zamyšlení. Je nás mnoho, kdo jsme připutovali na místo zjevení v Medžugorji, je nás hodně, kdo jsme se seznámili se zjeveními a s poselstvími. Jaké plody nese náš život? Dokud žijeme, je možnost se zlepšovat.
Zdroj:
www.medjugorje.hr
Převzato z
www.medzugorje-dve-srdce,
článek z 03.03.2014 naleznete
zde.
