Nejznámější mariánská svatyně v Brazílii? „Naší milé Paní z Aparecidy“ – ochránkyně Brazílie
V Aparecida do Norte, zhruba
200 kilometrů od São Paolo,
se nachází druhé nejnavštěvovanější
mariánské poutní místo světa:
„Nossa Senhora de Aparecida“.
Srdce
svatyně tvoří černá Madona s ochranným
pláštěm, která přitahuje milióny poutníků.
Kvůli velké důležitosti mariánské svatyně
papež Pius XII. povýšil 19. dubna 1958
bullou „Sacrorum Antistitum“ Aparecidu
na arcidiecézi. Poutní místo je spravováno
redemptoristy, kteří sem přišli roku
1893 z Mnichova.
Úcta k „Naší milé Paní z Aparecidy“ je
známa již v 18. století. V roce 1717 vhodili
tři rybáři své sítě do řeky Paraíba, když tu
se v nich zachytila socha bez hlavy. Rybáři
vhodili do vody sítě ještě jednou a tentokrát
v nich na palubu vytáhli chybějící
hlavu. Bezprostředně po této události
začala úcta k „Aparecida“ – ke Zjevené.
Roku 1737 nechal vikář z Guaratinguetá
zřídit kapli pro Madonu, která byla
uctívána jako ochránkyně těhotných žen
a novorozenců, ale i moří a řek. S narůstajícím
počtem poutníků bylo třeba kapli
rozšířit na kostel. Roku 1834 byla tedy
postavena bazilika, která byla roku 1955
přestavěna na druhou největší církevní
stavbu světa. Kostel má hlavní loď dlouhou
173 m a širokou 168 m; kopule se tyčí
do výšky 70 m a věž má 100 m. Uvnitř je
místo pro 45 000 věřících. Od roku 1908
nese titul „basilica minor“.
Blahoslavený Jan Pavel II. při své návštěvě
v Aparecidě 4. července 1980 prohlásil:
„Na žádném jiném místě nemá tato
píseň takový význam a takovou naléhavost
jako zde, kde se Panna před více jak dvěma
staletími jedinečným způsobem setkala
s brazilským lidem. Právem se sem tenkrát
lid obracel se svými starostmi a od té
doby zde pulzuje katolické srdce Brazílie.
Zde je cíl neustálých poutí z celé Brazílie,
zde je, jak již někdo řekl, »duchovní
hlavní město Brazílie«.“
Když 6. listopadu 1888 navštívila kostel
princezna Isabela z Brazílie, přinesla
jako dárek modrý plášť a diamanty a rubíny
osázenou korunu, do nichž je dodnes
„Naše milá Paní z Aparecidy“ oblékána.
Roku 1930 byla „Naše milá Paní z Aparecidy“
ustanovena za ochránkyni Brazílie.
Roku 1967 daroval papež Pavel VI.
svatyni zlatou růži, „přičemž chtěl tímto
gestem uctít Pannu a toto posvátné místo
a chtěl podpořit mariánskou úctu“, jak
vysvětlil blahoslavený Jan Pavel II.
Během jednoho atentátu roku 1979
se malá socha rozbila na 170 kousků, naštěstí
mohla být ale restaurována. To, že
obě ruce sepjaté k modlitbě přitom zůstaly
neporušené, označil bl. Jan Pavel II.
za „symbol: Mariiny ruce, nalezené mezi
úlomky, jsou požadavkem na její syny
a dcery, aby ve svém životě dali místo
modlitbě, modlitbě k absolutnímu Bohu,
bez něhož ztrácí všechno svůj smysl, hodnotu
a účinek. Pravé dítě Mariino je křesťan,
který se modlí.
Naše milá Paní z Aparecidy, tvůj syn,
který ti bezmezně patří – »Celý tvůj!« –,
povolán tajuplným plánem Prozřetelnosti
být zástupcem tvého Syna na zemi,
se v tento okamžik obrací k Tobě.
S pohnutím si vzpomíná
kvůli tmavým barvám tvého obrazu
na jiný tvůj obraz,
černou Pannu z Jasne Góry!
Matko Boží a Matko naše,
ochraňuj církev, papeže, biskupy, kněze,
a celý věřící lid;
vezmi pod svůj ochranný plášť řeholníky,
řeholnice, rodiny,
děti, mládež a jejich vychovatele!
Uzdrav nemocné a utěš zkroušené,
posilni tělo i duši v utrpení;
osvěť ty, kteří hledají Krista, Spasitele lidí;
ukaž všem lidem, že jsi Matka naší naděje.
Královno pokoje a zrcadlo spravedlnosti,
vypros světu pokoj,
daruj Brazílii trvalý mír,
aby spolu lidé stále žili jako bratři,
jako děti Boží!
Naše milá Paní z Aparecidy,
žehnej své svatyni a všem,
kteří zde pracují;
žehnej lidu, který se zde modlí a zpívá;
žehnej všem svým dětem,
žehnej Brazílii! Amen.“
Britta Dörre
Ze Zenit.org přeložil -tk-
Světlo 32/2013
