VERONIKA PODÁVÁ PÁNU JEŽÍŠI ROUŠKU
Na hlubinu zajeď, vystup na vysokou horu. Bůh tolik miloval, kapkou krve, krůpěji potu Ježíš tebe kupoval.
Lékař je duší i těla, Jemu se odevzdej zcela… tak na hlubinu zajeď, vystup na vysokou horu. Bůh tolik miloval, kapkou krve, krůpěji potu Ježíš tebe kupoval.
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.Pán je zcela opuštěn. Kolem dokola jsou jen nepřátelství, krutost a zatvrzelá srdce. Každý jiný by byl z této cesty zoufalý a neměl by již smysl pro nic. A kdyby přišla Veronika a nabídla mu šátek, nevěnoval by ji snad ani pozornost, slepě a tupě by klopýtal okolo. Ježíš se však potácí pod břemenem, a přece je jeho srdce tak bdělé a jemné, že může vnímat drobnou službu ženy, že je schopen ji ocenit a božským způsobem za ni poděkovat. Osuší si obličej, a když vrací šátek, jsou na něm jeho svaté rysy.
Pane, jak je Tvé srdce jemné a silné! Ty jediný jsi opravdu svobodný mezi námi. Učiň mě také svobodným! Jestliže trpím a jsem slepý a lhostejný k lidem okolo sebe, pak mi zbystři zrak a zbav mé srdce sobectví, které právě trpícího člověka tak snadno zachvátí. Uč mě vidět každou drobnou službu lásky, uč mě jí být hoden a být za ni vděčný. Ukaž mi, jak mohu získat důvěru druhých, jak jim mohu říci dobré slovo, těšit a povzbudit je, pomoci jim.
Smiluj se nad námi Ježíši, smiluj se nad námi.
