PÁN JEŽÍŠ POTKÁVÁ SVOU MATKU
Na hlubinu zajeď, vystup na vysokou horu. Bůh tolik miloval, kapkou krve, krůpěji potu Ježíš tebe kupoval.
Vírou zajeď na hlubinu, má sílu uzdravit tvou rakovinu tak na hlubinu zajeď, vystup na vysokou horu. Bůh tolik miloval, kapkou krve, krůpěji potu Ježíš tebe kupoval.
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.Matka čekala na jedné křižovatce a přistoupila k průvodu. Matka se svým synem nemluví. Co by si také měli říci? Jsou spolu zcela sami, sami ve světě přes velkou tlačenici kolem nich, oko v oku, srdce v srdci. Kolik lásky a utrpení tu prošlo jejich dušemi, co povědělo oko oku, to ví jen Bůh sám. Byl to dlouhý a zároveň krátký okamžik. Potom pohled Pána říká: „Matko, musí to být. Otec to chce.“ – „Ano, synu, Otec to chce i Ty – pak se to tedy musí stát.“
Pane můj, i já mám vinu na této hořkosti. Pro mne jsi odešel od Matky! Pane, ta oběť nesmí být pro mne ztracena. Nech ji ve mně vyrůst, volá-li mě Bůh, cítí-li se srdce spoutané lidmi. Uč mě překonávat strach z lidí, chce-li mi překážet v tom, abych se hlásil k Tobě. Uč mě zbavit se ohledu na lidi, chce-li mě zdržovat od povinností. Avšak, Pane, uč mě to činit tak, jako jsi to činil Ty: v lásce. Ne příkře, ne bezohledně, ale šetrně a jemně. A jsem si jist: Musí-li mi podle Tvé vůle láska působit bolest, budu lásku posilovat u Tebe. A co musí ztratit pro Tebe, to tisíceronásobně v Tobě získá.
Smiluj se nad námi Ježíši, smiluj se nad námi.