I dnešní myšlenka od papeže Františka nás vede znovu k zamyšlení se nad pojmem "farnost".
POKUD JE FARNOST SCHOPNÁ NEUSTÁLÉ REFORMY A PŘIZPŮSOBOVÁNÍ, JE NADÁLE „CÍRKVÍ, KTERÁ ŽIJE UPROSTŘED PŘÍBYTKŮ SVÝCH SYNŮ A DCER”.
TO PŘEDPOKLÁDÁ, ŽE JE SKUTEČNĚ V KONTAKTU S RODINAMI A ŽIVOTEM LIDU A NESTANE SE ROZBŘEDLOU STRUKTUROU ODDĚLENOU OD LIDÍ NEBO SKUPINOU VYVOLENÝCH, KTEŘÍ SI HLEDÍ SAMI SEBE.